Ukrajina

Ukrajina Zdroj: ČTK

Století krve, slz a demografických pohrom na Ukrajině

Jaroslav Šajtar

Protesty v Kyjevě, šířící se i do dalších měst, si zatím podle oficiálních údajů vyžádaly 61 mrtvých včetně dvanácti policistů, což dává tušit, že mezi demonstranty se prosazuje tvrdé jádro a situace není zdaleka tak jednobarevná, jak by se dalo soudit podle některých zpráv. Zraněných je přes tisíc, z toho čtvrtina těžce. Existuje reálná hrozba rozdělení Ukrajiny, a co víc, dokonce i občanské války s nedozírnými následky. Tato potenciálně bohatá, a přitom zbídačená země si však prošla martyriem již ve 20. století.

Ruský demograf Vadim Viktorovič Erlichman vydal před deseti lety v Moskvě příručku Ztráty obyvatelstva ve XX. století, v níž se zabýval mj. všemi postsovětskými republikami, a tudíž i nyní těžce zkoušenou Ukrajinou. Třebaže některé jeho výpočty lze stěží nazvat vědeckými, jde alespoň o ojedinělý pokus věnovat se nezpracovanému tématu, a proto pasáž zabývající se Ukrajinou přetiskujeme s nezbytnou poznámkou, že jde vesměs o krajně hrubé odhady, jež si navíc v různých zdrojích značně protiřečí. Nenárokují si tedy školometskou exaktnost, ale zčásti vyplňují bílá místa v našich vědomostech.

UdálostObdobíPočet mrtvých
Rusko-japonská válka1904–19058000
První ruská revoluce1905–19076500
První světová válka1914–1917580 000
Občanská válka1918–19202 500 000
Banditismus1921–192550 000
Násilná kolektivizace1929–19335 200 000*
Teror1923–19531 670 000
Konflikty1929–194120 000
Velká vlastenecká válka22. 6. 1941–9. 5. 19456 850 000**
Partyzánské hnutí1944–1952155 000
Konflikty1950–19892000
Havárie v Černobylu26. 4. 19863000
   
Celkem zahynulo1901–1945
16 895 000
1946–2000
160 000
ÚHRNEM1901–2000
17 055 000
17 055 000
Z toho následkem
  
následkem vojenské činnosti3 092 000 
teroru5 020 000 
hladu a epidemií8 943 000 

*R. Conquest udává pět miliónů obětí hladomoru, N. Werth čtyři až pět miliónů a S. Kulčyckyj tři a půl miliónu.

**Zahynul každý šestý obyvatel Ukrajiny, což zhruba odpovídalo ztrátám, jež v poměru k počtu populace utrpělo sousední Polsko. Kosyk uvádí dva a půl miliónu mrtvých vojáků a čtyři a půl miliónu civilistů. Profesor Jurij Kondufor, ředitel Historického ústavu Ukrajinské akademie věd, v září 1984, tedy ještě za sovětské éry, zveřejnil první a zatím nejpřesnější statistiku ztrát ukrajinské populace ve druhé světové válce, a to ve výši 7 509 045 mrtvých včetně zemřelých na otrocké práci v Německu. Po připočtení 250 159 obětí na Zakarpatské Ukrajině (bývalé Podkarpatské Rusi) a na Krymu vzroste počet mrtvých na 7 759 204. Podle Andreje Gregoroviče vyústila druhá světová válka na Ukrajině v úmrtí „jen“ 5 265 045 osob (3 898 457 civilistů a 1 366 588 vojáků a válečných zajatců). Jak je vidět, cifry se podstatně rozcházejí.