Wikipedistka:Sophia0406/Pískoviště: Porovnání verzí

Chrám Bohorodice Farosské
Místo
Stát	Byzantská říše
Obec	Konstantinopol
Lokalita	Velký palác
Základní informace
Církev	Pravoslavná
Zasvěcení	Matka Boží majáku
Zánik	1204
Další informace
Adresa	Konstantinopol, Byzantská říše

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 24. 1. 2024, 13:18

Chrám Bohorodice Farosské (neboli majáku; řec. Ναός Θεοτόκου τοῦ Φάρου) – byla malá palácová kaple v císařském Velkém paláci, avšak neobyčejného významu.

Historie

Konstantinopol neboli Nový Řím postrádal po svém založení jistou spiritualitu a křesťanskou tradici prvního Říma, proto vládci města začali získávat nejprestižnější dostupné relikvie.^[1] Postupně si Konstantinopol vybudovala pověst svatého města, druhého Jeruzaléma, místa očekávaného Druhého příchodu Ježíše Krista, ve kterém relikvie svatých byly vkládány do kupolí, stěn a sloupů chrámů, kdy samo město se proměnilo v jedinečný relikviář.^[2]

Nejvzácnější byl malý chrám Bohorodice Farosské, který sloužil jako dvorní kaple a vzácný relikviář v rozmezí let 864 – 1204. Kaple byla součástí Velkého paláce v Konstantinopoli, který stál na vyvýšeném místě na břehu Marmarského moře poblíž majáku (řec.Φάρος – Pharos), od kterého dostala své jméno, a nacházela se v srdci paláce jihovýchodně od Chrysotriklinia (Zlatá komnata, hlavní trůnní sál) – místě, kde hlavní císařské ceremonie začínaly a končily, neboť mezi všemi třiceti palácovými kaplemi měla tato kaple naprosto výsadní postavení.

↑ The Church of the Virgin of the Pharos in Constantinople. Gods' Collections [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ LIDOV, Alexei. A BYZANTINE JERUSALEM. THE IMPERIAL PHAROS CHAPEL AS THE HOLY SEPULCHRE [online]. Heidelberg: Archiv [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.

[1] The Church of the Virgin of the Pharos in Constantinople. Gods' Collections [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (anglicky)

[2] LIDOV, Alexei. A BYZANTINE JERUSALEM. THE IMPERIAL PHAROS CHAPEL AS THE HOLY SEPULCHRE [online]. Heidelberg: Archiv [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - kostel
-| název = Bazilika svatého Ambrože
+| název = Chrám Bohorodice Farosské
-| obrázek = San Ambrosio 00.jpg
+| obrázek = Constantinople imperial district.png
+| církev = Pravoslavná
-| popisek = Bazilika svatého Ambrože (Basilica di Sant'Ambrogio)
+| stát = Byzantská říše
-| církev = římskokatolická
+| obec = Konstantinopol
-| diecéze = římskokatolická arcidiecéze v Miláně
+| lokalita = Velký palác
-| stát = Itálie
+| zasvěcení = Matka Boží majáku
-| stát podcelek1 = Lombardie
-| obec = Milán
+| datum zániku = 1204
-| loc-map = 45°27'45"N, 9°10'33"E
-| vysvěcení = 387 A.D.
-| sloh = románský
-| architektonický typ = bazilika
-| web = https://www.basilicasantambrogio.it
 }}
+'''Chrám Bohorodice Farosské''' (neboli majáku; [[Řečtina|řec]]. Ναός Θεοτόκου τοῦ Φάρου) – byla malá palácová [[kaple]] v císařském [[Velký palác (Konstantinopol)|Velkém paláci]], avšak neobyčejného významu.
-'''Bazilika svatého Ambrože''' ([[Italština|it]].''Basilica di Sant'Ambrogio'') – je starobylý [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] [[chrám]] v [[Románský sloh|románském slohu]] v centru [[Milán|Milána]] v [[Itálie|italské]] [[Lombardie|Lombardii]].
 == Historie ==
+[[Konstantinopol]] neboli ''Nový Řím'' postrádal po svém založení jistou spiritualitu a [[Křesťanská tradice|křesťanskou tradici]] prvního [[Řím|Říma]], proto vládci města začali získávat nejprestižnější dostupné [[relikvie]].<ref>{{Citace elektronického periodika
-[[Bazilika]] je jednou z nejstarších církevních staveb v Miláně a kázal ji postavit [[svatý Ambrož]] v letech 379-386 na místě pohřbení mnoha [[Mučedník|mučedníků]] z dob [[Pronásledování křesťanů za vlády císaře Nerona|římského pronásledování křesťanů]]. [[Chrám]] se původně jmenoval ''basilica Martyrum''.
+| titul = The Church of the Virgin of the Pharos in Constantinople
+| periodikum = Gods' Collections
+| url = https://www.godscollections.org/case-studies/the-church-of-the-virgin-of-the-pharos-in-constantinople
+| jazyk = en-US
+| datum přístupu = 2024-01-24
+}}</ref> Postupně si Konstantinopol vybudovala pověst svatého města, druhého [[Jeruzalém|Jeruzaléma]], místa očekávaného [[Parusie|Druhého příchodu]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], ve kterém relikvie svatých byly vkládány do [[Kupole|kupolí]], stěn a sloupů [[Chrám|chrámů]], kdy samo město se proměnilo v jedinečný [[relikviář]].<ref>{{Citace elektronické monografie
+| příjmení = Lidov
+| jméno = Alexei
+| titul = A BYZANTINE JERUSALEM. THE IMPERIAL PHAROS CHAPEL AS THE HOLY SEPULCHRE
+| url = http://archiv.ub.uni-heidelberg.de/artdok/3595/1/Lidov_A_Byzantine_Jerusalem_The_Imperial_Pharos_Chapel_2012.pdf
+| vydavatel = Archiv
+| místo = Heidelberg
+| datum přístupu = 2024-01-24
+}}</ref>
+Nejvzácnější byl malý chrám [[Bohorodička|Bohorodice]] Farosské, který sloužil jako dvorní kaple a vzácný relikviář v rozmezí let 864 – 1204. Kaple byla součástí Velkého paláce v Konstantinopoli, který stál na vyvýšeném místě na břehu [[Marmarské moře|Marmarského moře]] poblíž [[Maják|majáku]] (řec.Φάρος – Pharos), od kterého dostala své jméno, a nacházela se v srdci paláce jihovýchodně od [[Chrysotriklinium|Chrysotriklinia]] (''Zlatá komnata,'' hlavní [[Trůn|trůnní]] sál) – místě, kde hlavní [[Císař|císařské]] [[Rituál|ceremonie]] začínaly a končily, neboť mezi všemi třiceti palácovými kaplemi měla tato kaple naprosto výsadní postavení.
-Svatý Ambrož přišel do Milána, aby se ujal [[Biskup|biskupského]] úřadu v kraji, kde jednotlivé církve byly ve vzájemném sporu mezi [[Ariánství|ariánstvím]] a [[Nicejské vyznání|nicejským vyznáním víry]] a také kvůli mnoha místním problémům. Ambrož stál pevně na straně stoupenců nicejského vyznání a chtěl, aby severní Itálie zůstala spojencem [[Papež|papežství]].
-Svatý Ambrož se snažil vítězství nicejské víry zajistit prostřednictvím [[kázání]] i staveb. Nechal postavit tři nebo čtyři [[Kostel|kostely]] v okolí města,jejichž názvy byly: ''bazilika Apostolorum'' (nyní [[San Nazaro v Brolo]] nebo ''San Nazaro Maggiore''), ''bazilika Virginum'' (nyní [[San Simpliciano]]) a ''bazilika Martyrum'' (která byla později přejmenována na jeho počest). Čtvrtý kostel, ''bazilika Salvatoris'' (později San Dionigi, zbořený v 17. století), nemusel však pocházet ze 4. století. Tyto kostely byly zasvěceny jako protiariánské a jako symboly bohatství a moci nicejské strany v Miláně.
-Budova baziliky prošla několika [[Restaurování|restauracemi]] a částečnými přestavbami a dnešní podobu získala ve 12. století, kdy byla přestavěna v románském slohu. Původně se bazilika nacházela mimo [[Římská říše|římské]] hradby Milána, ale během následujících staletí se kolem ní rozrostlo město. Stala se centrem náboženského života a v chrámu se vytvořilo společenství [[Kanovník|kanovníků]]. V roce 789 byl v areálu baziliky založen [[klášter]]. Kanovníci si však místo zániku zachovali vlastní komunitu a identitu. Baziliku sdílely dvě samostatné, odlišné řeholní komunity. V 11. století přijali kanovníci [[Řehole|řeholi]] a stali se [[Řeholní kanovník|řeholními kanovníky]]. Dvě [[Věž|věže]] symbolizují rozdělení baziliky. ''Torre dei Monaci'' ("Věž mnichů") z 9. století sloužila [[Mnich|mnichům]] ke svolávání věřících na mnišské [[mše]]. Mniši se částečně živili z darů, které věřící přinášeli po mši. Kanovníci však neměli [[Zvonice|zvonici]] a nesměli zvonit, dokud si ve 12. století nedokončili vlastní věž (na severní straně).
-[[Soubor:Distruzione Sant'Ambrogio.jpg|náhled|Bazilika po anglo-americkém bombardování v roce 1943]]
-Klášter a církev se staly velkými vlastníky půdy v severní Itálii a na území dnešního [[Kanton (Švýcarsko)|švýcarského kantonu]] [[Ticino]]. Dne 4. srpna 1528 zde byla podepsána dohoda mezi [[Šlechta|šlechtickými]] a lidovými frakcemi města, známá jako "mír svatého Ambrože". V roce 1492 [[Řád svatého Benedikta|benediktini]] pověřili [[Donato Bramante|Donata Bramanteho]], stavebního [[Architekt|architekta]] [[Bazilika svatého Petra|baziliky svatého Petra]], renovací nové [[Fara|fary]].
-V srpnu 1943 [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenecké]] [[bombardování]] těžce poškodilo baziliku, zejména [[Apsida (architektura)|apsidu]] a její okolí. V důsledku toho byla postavena nová budova, natřená na růžovo, v níž byly umístěny kanceláře [[Opat|opata]] a [[muzeum]].
-== Popis ==
-[[Soubor:Milan Sant'Ambrogio 016 4923.jpg|náhled|Vrcholové průčelí se vstupním portikem]]
-Kostel je postaven převážně z [[Cihla|cihel]] různého původu a barev, místy z kamene a bílé [[Omítka|omítky]]. Románský kostel v dnešní podobě se začal stavět kolem roku 1080. [[Loď (architektura)|Loď]] pochází z doby kolem roku 1128 a [[Žebrová klenba|žebrové klenby]] lodi jsou z doby kolem roku 1140. Stavba se skládala se z centrální lodi osvětlené [[Bazilikální okno|bazilikálním oknem]], dvou bočních lodí, apsidy a [[Atrium|atria]]. [[Oltář]] se nachází přibližně na stejném místě jako v době svatého Ambrože a zdá se, že sloupy [[Ciborium|ciboria]] nad oltářem nebyly nikdy narušeny; stále spočívají na původní [[Dlažba|dlažbě]]. Během několika restaurací byl zachován původní [[půdorys]] baziliky s apsidou a dvěma loděmi, všechny s apsidami, a [[portikus]] s [[Oblouk (architektura)|oblouky]] podepřenými polosloupy a [[Pilastr|pilastry]] před vchodem, jenž sloužil také ke shromáždění [[Katechumen|katechumenů]], kteří se před přijetím [[Křest|křtu]] účastnili části mše (tento zvyk zanikl na počátku 11. století); portikus, jehož vchod má čtyři slepé [[Arkáda (architektura)|arkády]] s otevřenou arkádou uprostřed, byl později využíván pro občanská a náboženská setkání.
-[[Soubor:Sant'Ambrogio Milan plan.jpg|náhled|Půdorys baziliky sv.Ambrože v Miláně]]
-=== Exteriér ===
-Vrchol [[průčelí]] má dvě řady [[Lodžie|lodžií]]: nižší řada má tři oblouky o stejném rozpětí, které navazují na o něco vyšší oblouky portiku. Horní lodžie sloužila biskupům k [[žehnání]] věřících.
-Arkádu portika podpírají [[Pilíř|pilíře]] lemované polosloupy. Ty mají dvojité [[Archivolta|archivolty]], zatímco horní rám portiku zdobí [[Lombardský pás (architektura)|lombardské pásy]], které se opakují i na fasádě. Od středů pilířů vycházejí tenké [[Lizéna|lizény]], které dosahují až k hornímu rámu. [[Hlavice (architektura)|Hlavice]] sloupů zdobí zvířata ([[Lev|lvi]], [[Prase divoké|divočáci]]) a lidské postavy (většinou hlavy, ale také [[Anděl|andělé]] a další) a rovněž [[Rostliny|rostlinné]] či fantastické motivy předrománského původu.
-Pod [[Narthex|narthexem]], mezi středním portálem a portálem levé lodi, se nachází [[sarkofág]] [[Petrus Candidus Decembrius|Pietra Candida Decembria]] z 15. století. Střední portál je lemován dvěma vícesloupovými pilíři a má archivolt s dekorativními prvky [[Sásánovská říše|sásánovské]] inspirace.
-=== Interiér ===
-Bazilika má půlkruhovou apsidu a menší půlkruhové [[kaple]] na konci uliček; nemá [[transept]]. Vnitřní prostor má stejnou velikost jako vnější portikus. [[Strop]] tvoří [[Valená klenba|valené klenby]] s ogivy, z nichž každá je podepřena vlastním polopilířem nebo polosloupem, které ve spodní části tvoří jediný pilíř. Rozpětí uliček měří přesně polovinu rozpětí v lodi a jsou podepřeny menšími pilíři. [[Triforium|Matroneum]] (galerie) nad uličkami podpírají klenby, ale vylučují bazilikální okna. Ve třetím středním rozpětí vlevo se nachází románský [[ambon]] nebo [[kazatelna]] z 12. století, postavená na již existující kazatelně z 9. století, která využívá jako základnu římský sarkofág ze 4. století, tradičně známý jako ''Stilichův sarkofág''.  Přední stranu ambonu zdobí dva pozlacené měděné [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]], na nichž jsou vyobrazeny symboly dvou [[Evangelista|evangelistů]], [[Matouš (evangelista)|svatého Matouše]] (modlící se muž) a [[Jan Evangelista|svatého Jana]] (orel).