Wikipedistka:Sophia0406/Pískoviště: Porovnání verzí
Práce na článku. značka: editace z Vizuálního editoru |
m Práce na článku. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - kostel |
{{Infobox - kostel |
||
| název = |
| název = Chrám Bohorodice Farosské |
||
| obrázek = |
| obrázek = Constantinople imperial district.png |
||
| církev = Pravoslavná |
|||
| popisek = Bazilika svatého Ambrože (Basilica di Sant'Ambrogio) |
|||
| stát = Byzantská říše |
|||
| církev = římskokatolická |
|||
| obec = Konstantinopol |
|||
| diecéze = římskokatolická arcidiecéze v Miláně |
|||
| lokalita = Velký palác |
|||
| stát = Itálie |
|||
| zasvěcení = Matka Boží majáku |
|||
| stát podcelek1 = Lombardie |
|||
| |
| datum zániku = 1204 |
||
| loc-map = 45°27'45"N, 9°10'33"E |
|||
| vysvěcení = 387 A.D. |
|||
| sloh = románský |
|||
| architektonický typ = bazilika |
|||
| web = https://www.basilicasantambrogio.it |
|||
}} |
}} |
||
'''Chrám Bohorodice Farosské''' (neboli majáku; [[Řečtina|řec]]. Ναός Θεοτόκου τοῦ Φάρου) – byla malá palácová [[kaple]] v císařském [[Velký palác (Konstantinopol)|Velkém paláci]], avšak neobyčejného významu. |
|||
'''Bazilika svatého Ambrože''' ([[Italština|it]].''Basilica di Sant'Ambrogio'') – je starobylý [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] [[chrám]] v [[Románský sloh|románském slohu]] v centru [[Milán|Milána]] v [[Itálie|italské]] [[Lombardie|Lombardii]]. |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Konstantinopol]] neboli ''Nový Řím'' postrádal po svém založení jistou spiritualitu a [[Křesťanská tradice|křesťanskou tradici]] prvního [[Řím|Říma]], proto vládci města začali získávat nejprestižnější dostupné [[relikvie]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
[[Bazilika]] je jednou z nejstarších církevních staveb v Miláně a kázal ji postavit [[svatý Ambrož]] v letech 379-386 na místě pohřbení mnoha [[Mučedník|mučedníků]] z dob [[Pronásledování křesťanů za vlády císaře Nerona|římského pronásledování křesťanů]]. [[Chrám]] se původně jmenoval ''basilica Martyrum''. |
|||
| titul = The Church of the Virgin of the Pharos in Constantinople |
|||
| periodikum = Gods' Collections |
|||
| url = https://www.godscollections.org/case-studies/the-church-of-the-virgin-of-the-pharos-in-constantinople |
|||
| jazyk = en-US |
|||
| datum přístupu = 2024-01-24 |
|||
}}</ref> Postupně si Konstantinopol vybudovala pověst svatého města, druhého [[Jeruzalém|Jeruzaléma]], místa očekávaného [[Parusie|Druhého příchodu]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], ve kterém relikvie svatých byly vkládány do [[Kupole|kupolí]], stěn a sloupů [[Chrám|chrámů]], kdy samo město se proměnilo v jedinečný [[relikviář]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Lidov |
|||
| jméno = Alexei |
|||
| titul = A BYZANTINE JERUSALEM. THE IMPERIAL PHAROS CHAPEL AS THE HOLY SEPULCHRE |
|||
| url = http://archiv.ub.uni-heidelberg.de/artdok/3595/1/Lidov_A_Byzantine_Jerusalem_The_Imperial_Pharos_Chapel_2012.pdf |
|||
| vydavatel = Archiv |
|||
| místo = Heidelberg |
|||
| datum přístupu = 2024-01-24 |
|||
}}</ref> |
|||
Nejvzácnější byl malý chrám [[Bohorodička|Bohorodice]] Farosské, který sloužil jako dvorní kaple a vzácný relikviář v rozmezí let 864 – 1204. Kaple byla součástí Velkého paláce v Konstantinopoli, který stál na vyvýšeném místě na břehu [[Marmarské moře|Marmarského moře]] poblíž [[Maják|majáku]] (řec.Φάρος – Pharos), od kterého dostala své jméno, a nacházela se v srdci paláce jihovýchodně od [[Chrysotriklinium|Chrysotriklinia]] (''Zlatá komnata,'' hlavní [[Trůn|trůnní]] sál) – místě, kde hlavní [[Císař|císařské]] [[Rituál|ceremonie]] začínaly a končily, neboť mezi všemi třiceti palácovými kaplemi měla tato kaple naprosto výsadní postavení. |
|||
Svatý Ambrož přišel do Milána, aby se ujal [[Biskup|biskupského]] úřadu v kraji, kde jednotlivé církve byly ve vzájemném sporu mezi [[Ariánství|ariánstvím]] a [[Nicejské vyznání|nicejským vyznáním víry]] a také kvůli mnoha místním problémům. Ambrož stál pevně na straně stoupenců nicejského vyznání a chtěl, aby severní Itálie zůstala spojencem [[Papež|papežství]]. |
|||
Svatý Ambrož se snažil vítězství nicejské víry zajistit prostřednictvím [[kázání]] i staveb. Nechal postavit tři nebo čtyři [[Kostel|kostely]] v okolí města,jejichž názvy byly: ''bazilika Apostolorum'' (nyní [[San Nazaro v Brolo]] nebo ''San Nazaro Maggiore''), ''bazilika Virginum'' (nyní [[San Simpliciano]]) a ''bazilika Martyrum'' (která byla později přejmenována na jeho počest). Čtvrtý kostel, ''bazilika Salvatoris'' (později San Dionigi, zbořený v 17. století), nemusel však pocházet ze 4. století. Tyto kostely byly zasvěceny jako protiariánské a jako symboly bohatství a moci nicejské strany v Miláně. |
|||
Budova baziliky prošla několika [[Restaurování|restauracemi]] a částečnými přestavbami a dnešní podobu získala ve 12. století, kdy byla přestavěna v románském slohu. Původně se bazilika nacházela mimo [[Římská říše|římské]] hradby Milána, ale během následujících staletí se kolem ní rozrostlo město. Stala se centrem náboženského života a v chrámu se vytvořilo společenství [[Kanovník|kanovníků]]. V roce 789 byl v areálu baziliky založen [[klášter]]. Kanovníci si však místo zániku zachovali vlastní komunitu a identitu. Baziliku sdílely dvě samostatné, odlišné řeholní komunity. V 11. století přijali kanovníci [[Řehole|řeholi]] a stali se [[Řeholní kanovník|řeholními kanovníky]]. Dvě [[Věž|věže]] symbolizují rozdělení baziliky. ''Torre dei Monaci'' ("Věž mnichů") z 9. století sloužila [[Mnich|mnichům]] ke svolávání věřících na mnišské [[mše]]. Mniši se částečně živili z darů, které věřící přinášeli po mši. Kanovníci však neměli [[Zvonice|zvonici]] a nesměli zvonit, dokud si ve 12. století nedokončili vlastní věž (na severní straně). |
|||
[[Soubor:Distruzione Sant'Ambrogio.jpg|náhled|Bazilika po anglo-americkém bombardování v roce 1943]] |
|||
Klášter a církev se staly velkými vlastníky půdy v severní Itálii a na území dnešního [[Kanton (Švýcarsko)|švýcarského kantonu]] [[Ticino]]. Dne 4. srpna 1528 zde byla podepsána dohoda mezi [[Šlechta|šlechtickými]] a lidovými frakcemi města, známá jako "mír svatého Ambrože". V roce 1492 [[Řád svatého Benedikta|benediktini]] pověřili [[Donato Bramante|Donata Bramanteho]], stavebního [[Architekt|architekta]] [[Bazilika svatého Petra|baziliky svatého Petra]], renovací nové [[Fara|fary]]. |
|||
V srpnu 1943 [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenecké]] [[bombardování]] těžce poškodilo baziliku, zejména [[Apsida (architektura)|apsidu]] a její okolí. V důsledku toho byla postavena nová budova, natřená na růžovo, v níž byly umístěny kanceláře [[Opat|opata]] a [[muzeum]]. |
|||
== Popis == |
|||
[[Soubor:Milan Sant'Ambrogio 016 4923.jpg|náhled|Vrcholové průčelí se vstupním portikem]] |
|||
Kostel je postaven převážně z [[Cihla|cihel]] různého původu a barev, místy z kamene a bílé [[Omítka|omítky]]. Románský kostel v dnešní podobě se začal stavět kolem roku 1080. [[Loď (architektura)|Loď]] pochází z doby kolem roku 1128 a [[Žebrová klenba|žebrové klenby]] lodi jsou z doby kolem roku 1140. Stavba se skládala se z centrální lodi osvětlené [[Bazilikální okno|bazilikálním oknem]], dvou bočních lodí, apsidy a [[Atrium|atria]]. [[Oltář]] se nachází přibližně na stejném místě jako v době svatého Ambrože a zdá se, že sloupy [[Ciborium|ciboria]] nad oltářem nebyly nikdy narušeny; stále spočívají na původní [[Dlažba|dlažbě]]. Během několika restaurací byl zachován původní [[půdorys]] baziliky s apsidou a dvěma loděmi, všechny s apsidami, a [[portikus]] s [[Oblouk (architektura)|oblouky]] podepřenými polosloupy a [[Pilastr|pilastry]] před vchodem, jenž sloužil také ke shromáždění [[Katechumen|katechumenů]], kteří se před přijetím [[Křest|křtu]] účastnili části mše (tento zvyk zanikl na počátku 11. století); portikus, jehož vchod má čtyři slepé [[Arkáda (architektura)|arkády]] s otevřenou arkádou uprostřed, byl později využíván pro občanská a náboženská setkání. |
|||
[[Soubor:Sant'Ambrogio Milan plan.jpg|náhled|Půdorys baziliky sv.Ambrože v Miláně]] |
|||
=== Exteriér === |
|||
Vrchol [[průčelí]] má dvě řady [[Lodžie|lodžií]]: nižší řada má tři oblouky o stejném rozpětí, které navazují na o něco vyšší oblouky portiku. Horní lodžie sloužila biskupům k [[žehnání]] věřících. |
|||
Arkádu portika podpírají [[Pilíř|pilíře]] lemované polosloupy. Ty mají dvojité [[Archivolta|archivolty]], zatímco horní rám portiku zdobí [[Lombardský pás (architektura)|lombardské pásy]], které se opakují i na fasádě. Od středů pilířů vycházejí tenké [[Lizéna|lizény]], které dosahují až k hornímu rámu. [[Hlavice (architektura)|Hlavice]] sloupů zdobí zvířata ([[Lev|lvi]], [[Prase divoké|divočáci]]) a lidské postavy (většinou hlavy, ale také [[Anděl|andělé]] a další) a rovněž [[Rostliny|rostlinné]] či fantastické motivy předrománského původu. |
|||
Pod [[Narthex|narthexem]], mezi středním portálem a portálem levé lodi, se nachází [[sarkofág]] [[Petrus Candidus Decembrius|Pietra Candida Decembria]] z 15. století. Střední portál je lemován dvěma vícesloupovými pilíři a má archivolt s dekorativními prvky [[Sásánovská říše|sásánovské]] inspirace. |
|||
=== Interiér === |
|||
Bazilika má půlkruhovou apsidu a menší půlkruhové [[kaple]] na konci uliček; nemá [[transept]]. Vnitřní prostor má stejnou velikost jako vnější portikus. [[Strop]] tvoří [[Valená klenba|valené klenby]] s ogivy, z nichž každá je podepřena vlastním polopilířem nebo polosloupem, které ve spodní části tvoří jediný pilíř. Rozpětí uliček měří přesně polovinu rozpětí v lodi a jsou podepřeny menšími pilíři. [[Triforium|Matroneum]] (galerie) nad uličkami podpírají klenby, ale vylučují bazilikální okna. Ve třetím středním rozpětí vlevo se nachází románský [[ambon]] nebo [[kazatelna]] z 12. století, postavená na již existující kazatelně z 9. století, která využívá jako základnu římský sarkofág ze 4. století, tradičně známý jako ''Stilichův sarkofág''. Přední stranu ambonu zdobí dva pozlacené měděné [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]], na nichž jsou vyobrazeny symboly dvou [[Evangelista|evangelistů]], [[Matouš (evangelista)|svatého Matouše]] (modlící se muž) a [[Jan Evangelista|svatého Jana]] (orel). |
Verze z 24. 1. 2024, 13:18
Chrám Bohorodice Farosské | |
---|---|
Místo | |
Stát | Byzantská říše |
Obec | Konstantinopol |
Lokalita | Velký palác |
Základní informace | |
Církev | Pravoslavná |
Zasvěcení | Matka Boží majáku |
Zánik | 1204 |
Další informace | |
Adresa | Konstantinopol, Byzantská říše |
Chrám Bohorodice Farosské (neboli majáku; řec. Ναός Θεοτόκου τοῦ Φάρου) – byla malá palácová kaple v císařském Velkém paláci, avšak neobyčejného významu.
Historie
Konstantinopol neboli Nový Řím postrádal po svém založení jistou spiritualitu a křesťanskou tradici prvního Říma, proto vládci města začali získávat nejprestižnější dostupné relikvie.[1] Postupně si Konstantinopol vybudovala pověst svatého města, druhého Jeruzaléma, místa očekávaného Druhého příchodu Ježíše Krista, ve kterém relikvie svatých byly vkládány do kupolí, stěn a sloupů chrámů, kdy samo město se proměnilo v jedinečný relikviář.[2]
Nejvzácnější byl malý chrám Bohorodice Farosské, který sloužil jako dvorní kaple a vzácný relikviář v rozmezí let 864 – 1204. Kaple byla součástí Velkého paláce v Konstantinopoli, který stál na vyvýšeném místě na břehu Marmarského moře poblíž majáku (řec.Φάρος – Pharos), od kterého dostala své jméno, a nacházela se v srdci paláce jihovýchodně od Chrysotriklinia (Zlatá komnata, hlavní trůnní sál) – místě, kde hlavní císařské ceremonie začínaly a končily, neboť mezi všemi třiceti palácovými kaplemi měla tato kaple naprosto výsadní postavení.
- ↑ The Church of the Virgin of the Pharos in Constantinople. Gods' Collections [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LIDOV, Alexei. A BYZANTINE JERUSALEM. THE IMPERIAL PHAROS CHAPEL AS THE HOLY SEPULCHRE [online]. Heidelberg: Archiv [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.