Nebory: Porovnání verzí
Souřadnice: 49°40′ s. š., 18°37′10″ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Fojtové vesnice: +1 |
Bez shrnutí editace značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| (Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - sídlo |
{{Infobox - české sídlo |
||
| název = Nebory |
|||
| obrázek = Nebory modlitebna.JPG |
|||
| popisek = [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Evangelická]] modlitebna |
|||
| charakter = část města |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| obec = [[Třinec]] |
|||
| počet domů = 457 |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| země = |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| rozloha = 6,46 |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| výměra = 6,46 |
|||
| ⚫ | '''Nebory''' (v místním nářečí a {{vjazyce2|pl|''Niebory''}}, {{vjazyce2|de|''Niebory''}}) jsou [[Katastrální území|katastrálním územím]]<ref>Kód katastrálního území Nebory je 701793.</ref> a městskou částí<ref>Městská část nese číslo XIV.</ref> města [[Třinec]], k němuž byly Nebory přičleněny roku [[1980]]. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje [[osadní výbor]], který je nejstarším osadním výborem na území města Třince. |
||
| zeměpisná šířka = 49.68 |
|||
| zeměpisná délka = 18.6133333 |
|||
== Název == |
|||
| ⚫ | |||
V písemných dokladech z 15. století je vesnice jmenována jako ''Neborovice''. Základem bylo osobní jméno ''Nebor'' (v jeho druhé části byl obsažen základ starého slovesa ''bráti'' - "bojovat"), výchozí tvar ''Neborovici'' byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Neborovi lidé". Podoba ''Nebory'' je doložena od 17. století.<ref>Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 122.</ref> |
|||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Nebory| position=left |lat_deg=49 |lat_min=40 |lat_sec=48 |lon_deg=18 |lon_min=36 |lon_sec=48|float=center | caption=}} |
|||
| web = |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | '''Nebory''' ({{ |
||
== Dějiny == |
== Dějiny == |
||
Nebory (''Neborowicz'') jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku [[1425]] v listině knížete [[Boleslav I. Těšínský|Boleslava I. Těšínského]]. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, [[Skrbenští z Hříště]] a [[Beesové z Chrostiny]]. Stával zde [[mlýn]]. V roce [[1645]] se v Neborech připomíná farní kostel. Roku [[1832]] zde byla vystavěna [[luteránství|luterská]] škola; v roce [[1845]] ji navštěvovalo 204 žáků. |
Nebory (''Neborowicz'') jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku [[1425]] v listině knížete [[Boleslav I. Těšínský|Boleslava I. Těšínského]]. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, [[Skrbenští z Hříště]] a [[Beesové z Chrostiny]]. Stával zde [[mlýn]]. V roce [[1645]] se v Neborech připomíná farní kostel. Roku [[1832]] zde byla vystavěna [[luteránství|luterská]] škola; v roce [[1845]] ji navštěvovalo 204 žáků. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly Nebory 963 obyvatel, z toho 962 trvale registrovaných, 960 (99,8%) polsky a 2 (0,2%) německy mluvících, 231 (24%) katolíků, 730 (75,8%) %) evangelíků a 2 (0,2%) byli Židé <ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Patryn |
|||
| jméno = Ludwig |
|||
| titul = Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien |
|||
| url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/11734?id=11734 |
|||
| vydavatel = Im Verlage des schlesischen Landesausschusses |
|||
}}</ref>[<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Zahradnik |
|||
| jméno = Stanisłav |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991 |
|||
| vydání = Třinec 1991 |
|||
| vydavatel = |
|||
| místo = |
|||
| rok vydání = |
|||
| ⚫ | |||
| strany = |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref>V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.<ref>{{Citace monografie|jméno=Stanisław|příjmení=Zahradnik|odkaz na autora=Stanisław Zahradník|titul=Nástin dějin Těšínska|místo=Ostrava - Praha|rok=1992|vydavatel=Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze|stránky=234}}</ref> |
|||
=== Fojtové vesnice === |
=== Fojtové vesnice === |
||
| Řádek 28: | Řádek 44: | ||
=== Starostové obce === |
=== Starostové obce === |
||
* Andrzej Oszelda (1870-?)<ref>MORYS-TWAROWSKI, Michael: ''Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne''. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 352.</ref> |
|||
* Adam Baron (1878-?)<ref>MORYS-TWAROWSKI, Michael: ''Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne''. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 353.</ref> |
|||
* Ondřej Roman (?–1923) |
* Ondřej Roman (?–1923) |
||
* Pavel Bobek (1923–?) |
* Pavel Bobek (1923–?) |
||
| Řádek 40: | Řádek 58: | ||
* Josef Turoň (1960–1971) |
* Josef Turoň (1960–1971) |
||
* Jan Václavek (1971–1979[?]) |
* Jan Václavek (1971–1979[?]) |
||
=== Předsedové osadního výboru === |
|||
* Adolf Bolek |
|||
[[Soubor:2020 Nebory school.jpg|náhled|Základní škola s českým a polským jazykem vyučovacím]] |
|||
== Významní rodáci == |
== Významní rodáci == |
||
| Řádek 45: | Řádek 68: | ||
* [[Paweł Oszelda]], lékař a revolucionář |
* [[Paweł Oszelda]], lékař a revolucionář |
||
* [[Karol Pawlica]], polský diplomat a voják, syna Karla a Anny Stonawski |
* [[Karol Pawlica]], polský diplomat a voják, syna Karla a Anny Stonawski |
||
* [[Andrzej Cymorek]], polský evangelický diákon a publicista |
|||
== Demografie == |
== Demografie == |
||
| Řádek 58: | Řádek 82: | ||
== Církve == |
== Církve == |
||
V Neborech stojí modlitebna [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]] (posvěcena r. [[2001]]), při níž existuje [[Sbor (církev)|farní sbor]], a [[Evangelický hřbitov v Neborech|evangelický hřbitov]] (založený r. [[1859]]) se zvonicí, který provozuje město Třinec. [[Slezská diakonie]] provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) [[resocializace|resocializační]] zařízení vyššího typu. |
V Neborech stojí modlitebna [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]] (posvěcena r. [[2001]]), při níž existuje [[Sbor (církev)|farní sbor]], a [[Evangelický hřbitov v Neborech|evangelický hřbitov]] (založený r. [[1859]]) se zvonicí, který provozuje město Třinec. [[Slezská diakonie]] provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) [[resocializace|resocializační]] zařízení vyššího typu. |
||
V letech [[1919]]–[[1952]] se v obci scházel sbor [[Adventisté sedmého dne|Církve adventistů s. d.]]; ve 20. století zde existoval rovněž [[Letniční hnutí|letniční]] sbor (v letech [[1951]]–[[1963]] byl přechodně součástí [[Církev bratrská|Církve bratrské]]). |
V letech [[1919]]–[[1952]] se v obci scházel sbor [[Adventisté sedmého dne|Církve adventistů s. d.]]; ve 20. století zde existoval rovněž [[Letniční hnutí|letniční]] sbor (v letech [[1951]]–[[1963]] byl přechodně součástí [[Církev bratrská|Církve bratrské]]). |
||
[[Soubor:2017 TJ Nebory.jpg|náhled|Tělovýchovná jednota Nebory]] |
[[Soubor:2017 TJ Nebory.jpg|náhled|Tělovýchovná jednota Nebory]] |
||
== Sport == |
== Sport == |
||
V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. [[1963]]). Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou [[Hockey Club Nebory]]. Oficiálně byl klub založen roku 2003. |
V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. [[1963]]). Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou [[Hockey Club Nebory]]. Oficiálně byl klub založen roku 2003. |
||
| Řádek 70: | Řádek 95: | ||
V Neborech se vyskytuje vzácný nerost [[stroncianit]]. |
V Neborech se vyskytuje vzácný nerost [[stroncianit]]. |
||
Na území Nebor se nacházejí tři [[Památný strom v Česku|památné stromy]]: dva [[dub letní|duby]] a jeden [[Jírovec maďal|jírovec]]. |
|||
== Pomníky == |
== Pomníky == |
||
* Památník obětem 1. světové války na evangelickém hřbitově [http://www.evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8121-22038 (záznam na stránkách Ministerstva obrany v evidenci CEVH)] |
* Památník obětem 1. světové války na evangelickém hřbitově [http://www.evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8121-22038 (záznam na stránkách Ministerstva obrany v evidenci CEVH)] {{Wayback|url=/proxy/http://www.evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8121-22038 |date=20180709124623 }} |
||
== Poznámky a reference == |
== Poznámky a reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
| ⚫ | |||
== Externí odkazy == |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
| ⚫ | |||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Části české obce}} |
{{Části české obce}} |
||
{{Těšínské Slezsko}} |
{{Těšínské Slezsko}} |
||
{{Portály|Česko|Slezsko}} |
{{Portály|Česko|Slezsko|Třinec}} |
||
[[Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině]] |
[[Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině]] |
||
[[Kategorie:Třinec]] |
[[Kategorie:Třinec]] |
||
[[Kategorie:Slezsko]] |
|||
Aktuální verze z 12. 2. 2024, 00:55
| Nebory | |
|---|---|
 Evangelická modlitebna | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Třinec |
| Okres | Frýdek-Místek |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′ s. š., 18°37′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 848 (2021)[1] |
| Katastrální území | Nebory (6,46 km²) |
| PSČ | 739 57 739 61 |
| Počet domů | 466 (2011)[2] |
  Nebory | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 101796 |
| Kód k. ú. | 701793 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nebory (v místním nářečí a polsky Niebory, německy Niebory) jsou katastrálním územím[3] a městskou částí[4] města Třinec, k němuž byly Nebory přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje osadní výbor, který je nejstarším osadním výborem na území města Třince.
Název
[editovat | editovat zdroj]V písemných dokladech z 15. století je vesnice jmenována jako Neborovice. Základem bylo osobní jméno Nebor (v jeho druhé části byl obsažen základ starého slovesa bráti - "bojovat"), výchozí tvar Neborovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Neborovi lidé". Podoba Nebory je doložena od 17. století.[5]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Nebory (Neborowicz) jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku 1425 v listině knížete Boleslava I. Těšínského. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, Skrbenští z Hříště a Beesové z Chrostiny. Stával zde mlýn. V roce 1645 se v Neborech připomíná farní kostel. Roku 1832 zde byla vystavěna luterská škola; v roce 1845 ji navštěvovalo 204 žáků. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly Nebory 963 obyvatel, z toho 962 trvale registrovaných, 960 (99,8%) polsky a 2 (0,2%) německy mluvících, 231 (24%) katolíků, 730 (75,8%) %) evangelíků a 2 (0,2%) byli Židé [6][[7]V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.[8]
Fojtové vesnice
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Buzek (—1718—)
- Matouš Buzek (—1753—)
Starostové obce
[editovat | editovat zdroj]- Andrzej Oszelda (1870-?)[9]
- Adam Baron (1878-?)[10]
- Ondřej Roman (?–1923)
- Pavel Bobek (1923–?)
- Josef Franek (?–?)
- Johann Schwarz (?–?)
Předsedové Místního národního výboru
[editovat | editovat zdroj]- Pavel Ferfecki (1945–1946)
- František Macura (1946–1948)
- Pavel Ferfecki (1948–1950)
- Jan Cymorek (1950–1960)
- Josef Turoň (1960–1971)
- Jan Václavek (1971–1979[?])
Předsedové osadního výboru
[editovat | editovat zdroj]- Adolf Bolek
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Josef Stonawski, pozdější majitel statku Třebovice, otec Marie Stona
- Paweł Oszelda, lékař a revolucionář
- Karol Pawlica, polský diplomat a voják, syna Karla a Anny Stonawski
- Andrzej Cymorek, polský evangelický diákon a publicista
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
- Kolem roku 1804 – 350 obyvatel
- Kolem roku 1845 – 778 obyvatel
- Roku 1961 – 1 501 obyvatel
- Roku 1970 – 1 499 obyvatel
Polská menšina
[editovat | editovat zdroj]
V Neborech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), které bylo založeno 7. prosince 1947. Od roku 1954 pořádá festival „Oszeldówka“, připomínající postavu Pawła Oszeldy. Roku 1985 byl otevřen nově postavený Dům PZKO.
Církve
[editovat | editovat zdroj]V Neborech stojí modlitebna Slezské církve evangelické a. v. (posvěcena r. 2001), při níž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov (založený r. 1859) se zvonicí, který provozuje město Třinec. Slezská diakonie provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) resocializační zařízení vyššího typu.
V letech 1919–1952 se v obci scházel sbor Církve adventistů s. d.; ve 20. století zde existoval rovněž letniční sbor (v letech 1951–1963 byl přechodně součástí Církve bratrské).
Sport
[editovat | editovat zdroj]V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. 1963). Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou Hockey Club Nebory. Oficiálně byl klub založen roku 2003.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Roku 1906 byl v Neborech založen Sbor dobrovolných hasičů, který dosud vyvíjí svou činnost.
V Neborech se vyskytuje vzácný nerost stroncianit.
Na území Nebor se nacházejí tři památné stromy: dva duby a jeden jírovec.
Pomníky
[editovat | editovat zdroj]- Památník obětem 1. světové války na evangelickém hřbitově (záznam na stránkách Ministerstva obrany v evidenci CEVH) Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
Poznámky a reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Kód katastrálního území Nebory je 701793.
- ↑ Městská část nese číslo XIV.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 122.
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNIK, Stanisłav. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Třinec 1991. vyd. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ ZAHRADNIK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 234.
- ↑ MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 352.
- ↑ MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 353.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebory na Wikimedia Commons
