Přeskočit na obsah

2024 v kosmonautice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
následky čínského startu 6. srpna
odlet a zánik Progressu MS-26
Řádek 564: Řádek 564:
| url = http://www.collectspace.com/news/news-080724a-nasa-astronaut-jon-mcbride-obituary.html
| url = http://www.collectspace.com/news/news-080724a-nasa-astronaut-jon-mcbride-obituary.html
| datum přístupu = 2024-08-08
| datum přístupu = 2024-08-08
}}</ref>
* 13. srpna – Od ISS se odpojila a o několik hodin později v atmosféře zanikla ruská nákladní loď [[Progress MS-26]].<ref name=":122">{{Citace elektronického periodika
| titul = Грузовой корабль «Прогресс МС-26» отчалил от МКС
| periodikum = roscosmos.ru
| vydavatel = Roskosmos
| url = https://www.roscosmos.ru/40716/
| datum vydání = 2024-08-13
| datum přístupu = 2024-08-13
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 13. 8. 2024, 17:33

ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
2024
  • Doprava
  • Kultura
  • Sport
  • Společnost
← 2023 | 2025 →

Tento seznam uvádí události související s kosmonautikou, které se uskutečnily roku 2024.

Základní statistika

V roce 2024 dosud do vesmíru odletělo v 5 kosmických lodích celkem 16 lidí, z toho 9 při svém prvním kosmickém letu. Osm z dřívějších astronautů v roce 2024 zemřelo.

Od ledna do července 2024 se uskutečnilo:

  • 132 startů kosmických letů (z toho 125 úspěšných, 3 částečně úspěšné a 4 neúspěšné)
  • 8 přistání kosmických lodí a sond na Zemi (z toho 7 úspěšných a 1 neúspěšné)
  • 3 přistání na Měsíci (z toho 2 úspěšná a 1 částečně úspěšné)
  • 1 start z Měsíce (úspěšný)

Pilotované kosmické lety

V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se kosmonautů a astronautů, kosmických letů s posádkou, vesmírných stanic a souvisejících podpůrných letů bez posádky, především zásobovacích letů a testovacích letů nových kosmických lodí.

Související informace naleznete také v článku Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů.
  • 30. ledna – Poprvé na raketě Falcon 9 se vydala z Floridy k Mezinárodní vesmírné stanici nákladní loď Cygnus; dosud je vynášely z kosmodromu MARS ve Virginii rakety Antares 230, později 230+. Dvacátá mise označená Cygnus NG-20 byla pojmenována po astronautce Patricii Robertsonové, která po základním výcviku zahynula při letecké nehodě.[10] Loď se k ISS připojila 1. února 2024 a dopravila na ni 3 723 kg zásob.[11]
  • 4. února – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko při svém pobytu na ISS vyrovnal rekordní čas celkové doby trvání kosmických letů jednotlivce. Dosavadní rekord v délce 878 dní, 11 hodin a 30 minut ustavil svým pátým letem v roce 2015 jiný ruský kosmonaut Gennadij Padalka.[12]
  • 7. února – Z ISS odletěli 4 astronauti komerčního letu Axiom Mission 3.[13] Jejich let, původně naplánovaný jako dvoutýdenní, se kvůli počasí v možných místech přistání protáhl na 22 dní. Do vod Atlantiku u Floridy přistáli 9. února.[14]
  • 13. února – Další obměnu nákladních lodí u ruského segmentu ISS zahájil odlet Progressu MS-24[15] a jeho zánik nad jižním Tichým oceánem o několik hodin později.[16] Loď, která na stanici v srpnu dopravila 2,5 tuny materiálu a zásob, v následujících 172 dnech připojení k zádi ISS celkem osmkrát spustila své motory kvůli nezbytnému zvýšení dráhy stanice, včetně jednoho úhybného manévru před kosmickým smetím.
  • 15. února – Nová zásobovací loď Progress MS-26 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici s 2 518 kg nákladu.[17] Na záď stanice se připojila 17. února 2024.[18]
  • 27. února – Americký astronaut a bývalý ředitel NASA Richard Truly zemřel ve věku 86 let. V letech 1981 a 1983 absolvoval dva z raných letů raketoplánů Space Shuttle[19] o celkové délce 8 dní.
  • 1. března – První výstup do vesmíru z čínské Vesmírné stanice Tchien-kung v roce 2024 uskutečnili kosmonauti Tchang Chung-po a Ťiang Sin-lin. Během 7 hodin a 52 minut pobytu mimo vnitřní prostory stanice dokončili opravu solárních panelů zahájenou v prosinci 2023.[20]
  • 18. března – Americký astronaut Thomas Stafford zemřel ve věku 93 let. Mezi roky 1965 až 1969 absolvoval 3 kosmické lety v lodích Gemini a Apollo, ale na Měsíc se nedostal. V roce 1975 uzavřel kariéru jako člen americké posádky historického společného letu Sojuz-Apollo. Ve vesmíru prožil celkem 21 dní.[26]
  • 21. března – Již třicátá zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX odstartovala z Floridy k Mezinárodní vesmírné stanici.[27] Mise CRS-30 s 2 841 kg nákladu se k ISS připojila o dva dny později.[28]
  • 23. března – Napodruhé, po neúspěšném pokusu 21. března,[29] z Bajkonuru odstartovala kosmická loď Sojuz MS-25.[30] Oleg Novickij a první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská na ISS letěli jako krátkodobá 21. návštěvní posádka, Tracy Caldwellová Dysonová jako členka nadcházející půlroční řádné expedice na ISS. K Mezinárodní vesmírné stanici se připojili 25. března.[31]
  • 6. dubna – Na Zemi se po dvou týdnech z ISS vrátila 21. návštěvní posádka, Oleg Novickij a Maryna Vasileuská. V kosmické lodi Sojuz MS-24 s nimi stanici opustila také Loral O'Harová, která byla v předchozím půlroce členkou 70. dlouhodobé expedice.[32] Okamžikem odpojení Sojuzu od ISS na stanici začala Expedice 71.
  • 28. dubna – Po 36 dnech spojení odletěla od ISS nákladní loď SpaceX CRS-30 s asi 1 850 kg vědeckého materiálu. O dva dny později přistála v Atlantiku nedaleko Tampy.[37]
  • 2. května – Posádka SpaceX Crew-8 přesunula svou loď z předního na horní port modulu Harmony, čímž dostupnější přední port uvolnila pro přílet kosmické lodi Starliner při nadcházejícím testovacím letu s posádkou.[38]
  • 28. května – Ruská nákladní loď Progress MS-25 se odpojila od ISS a o několik hodin později řízeně zanikla nad jižním Tichým oceánem. Ke stanici přiletěla o 177 dní dříve, 3. prosince 2023.[39]
  • 4. června – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko se stal prvním člověkem v historii, který během svých kosmických letů strávil ve vesmíru 1000 dní.[44]
  • 5. června – Z kosmodromu CCSFS na Floridě napotřetí odstartovala kosmická loď Starliner Calypso k první testovací misi s lidmi na palubě. Posádku letu Boeing Crew Flight Test (Boeing CFT) tvořili Barry Wilmore a Sunita Williamsová.[45] Poprvé v historii tak nastala situace, že ve vesmíru současně byly 4 různé typy kosmických lodí určených pro přepravu lidí – vedle Starlineru také americký Crew Dragon společnosti SpaceX a ruský Sojuz připojené k Mezinárodní vesmírné stanici a čínská Šen-čou připojená k Vesmírné stanici Tchien-kung.
  • 6. června – Kosmická loď Starliner Calypso na misi Boeing CFT se – byť se zpožděním kvůli řešení problému s manévrovacími motory – připojila k Mezinárodní vesmírné stanici.[46]
  • 7. června – Při havárii letadla, které sám pilotoval, zahynul ve věku 90 let americký astronaut William Anders.[47] Při svém jediném, šestidenním kosmickém letu byl koncem roku 1968 členem posádky Apolla 8, která jako první doletěla k Měsíci a desetkrát ho obkroužila. Anders přitom pořídil slavnou fotografii Východ Země.
  • 11. června – Vytvoření 4. skupiny kosmonautů oznámila čínská agentura CMSA. Výběr zahájený v říjnu 2022 byl poprvé otevřen také pro uchazeče ze zvláštních administrativních oblastí Hongkong a Macao, z nichž bylo vybráno po jednom budoucím specialistovi užitečného zatížení. Kosmonautkou se stane hongkongská policistka Laj Kcha-Jing, jména kolegy z Macaa ani osmi pilotů z pevninské Číny nebyla oznámena, jak je zvykem.[48]
  • 12. června – Ve věku 82 let zemřel ruský kosmonaut Vjačeslav Zudov. Svůj jediný kosmický let, kvůli neúspěšnému připojení ke stanici Saljut 5 pouze dvoudenní, absolvoval v roce 1976.[49]
  • 13. června – Kvůli problému s „nekomfortem” ve skafandru byl na ISS odložen výstup do vesmíru, který měli podniknout astronauti Tracy Caldwellová Dysonová a Matthew Dominick.[50]
  • 13. června – Ministr dopravy ČR Martin Kupka řekl médiím, že Česko využije nabídky vyslat svého kosmonauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Záložní pilot ESA Aleš Svoboda by mohl letět už příští rok.[51]
  • 24. června – Američtí astronauti ani napodruhé nepodnikli výstup do vesmíru. Tracy Caldwellová Dysonová a Michael Barratt sice strávili půl hodiny ve vakuu, ale neopustili přechodovou komoru kvůli úniku chladicí kapaliny z jednoho z jejich skafandrů.[52]
  • 27. června – Všichni členové posádky ISS se zhruba na hodinu uchýlili do svých kosmických lodí kvůli hrozícímu kontaktu stanice s tříští ze starší ruské družice Resurs-P1, z níž se nedlouho předtím na oběžné dráze uvolnilo na více než 100 úlomků.[53]
  • 3. července – Již 3. letošní a celkem 16. čínský výstup z TSS uskutečnili čínští kosmonauti Jie Kuang-fu a Li Cchung.[54] Na modul Wen-tchien během šesti a půl hodiny umístili podobné ochranné prvky před kosmickým smetím, jakými byl už 28. května vybaven modul Meng-tchien.[55]
  • 10. července – Ve věku necelých 92 let zemřel americký astronaut Joseph Engle. Kvůli zkrácení programu Apollo mu unikl let na Měsíc, ale poté absolvoval dvě vesmírné mise raketoplánu Space Shuttle.[56]
  • 12. července – Pomocí robotické ruky Canadarm2 a pozemního personálu oddělila posádka ISS od stanice nákladní loď Cygnus NG-20 naplněnou 3 340 kg odpadu, která se poté vlastními silami vzdálila.[57] O den později vstoupila do atmosféry a zanikla.[58]
  • 17. července – Americká agentura NASA oznámila, že na neurčito odkládá všechny výstupy do vesmíru z ISS, než se definitivně objasní příčiny úniku vody do skafandru při výstupu 24. června 2024.[59]
  • 4. srpna – Další zásobovací loď odstartovala z Floridy k Mezinárodní vesmírné stanici. Cygnus NG-21 odletěl nákladem o hmotnosti 3 857 kg[60] a nesl jméno astronauta Francise R. “Dicka” Scobeeho, který v lednu 1986 zahynul při havárii během startu raketoplánu Challenger na misi STS 51-L.[61]
  • 6. srpna – Cygnus NG-21 se s pomocí robotické paže Canadarm2 připojil k ISS.[62] Šlo o celkově 50. zachycení nákladní kosmické lodi u ISS tímto způsobem,[63] poprvé se tak stalo 17. září 2009 s japonskou nákladní lodí HTV-1.[64]
  • 7. srpna – Americký astronaut Jon McBride zemřel ve věku 80 let. V roce 1984 absolvoval jediný osmidenní kosmický let v raketoplánu Challenger.[65]
  • 13. srpna – Od ISS se odpojila a o několik hodin později v atmosféře zanikla ruská nákladní loď Progress MS-26.[66]

Nepilotované lety

  • 18. ledna – Marsovskému minivrtulníku Ingenuity se na konci jeho 72. letu ulomil list rotoru a konce dalších listů se poškodily. Stroj, od něhož se původně očekávaly alespoň 3 lety, tak byl mnohonásobně úspěšnější a v řídké atmosféře Marsu nalétal celkem 2 hodiny a 9 minut. Významně přitom pomohl při plánování cest vozítka Perseverance, s nímž na Mars přiletěl 18. února 2021.[73]
  • 19. ledna – V povrch měsíčního Moře nektaru úspěšně, i když se špatnou orientací solárních panelů vůči Slunci, dosedl přistávací modul japonského projektu SLIM. Modul Japonsku zajistil 5. místo mezi zeměmi světa, které dosáhly hladkého přistání na Měsíci. Na cestu se vydal 7. září 2023 z kosmodromu Tanegašima spolu americko-japonským rentgenovým teleskopem XRISM.[74]
  • 15. února – K Měsíci odletěl z Floridy lunární modul Nova-C společnosti Intuitive Machines, která tak začala plnit své úkoly podle programu komerční dopravy nákladu na Měsíc (CLPS). Na rozdíl od modulu Peregrine vyslaného v lednu 2024 dalším partnerem z programu CLPS se Nova-C k Měsíci 16. ledna skutečně vypravila.[75]
  • 23. února – Asi 300 km od měsíčního jižního pólu v kráteru Malapertuis přistál lunární modul Nova-C. První přistání amerického tělesa na Měsíci od Apolla 17 v roce 1972 a vůbec první přistání soukromého modulu na Měsíci ale nebylo stoprocentní – modul se při něm kvůli chybě při pohybu nad terénem částečně překlopil a zůstal stát v úhlu asi 30° od plánované horizontální polohy.[76]
  • 6. května – Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang kosmickou sondu Čchang-e 6. Jejím úkolem bylo získat poprvé v historii vesmírného výzkumu vzorky kamenů a zeminy z povrchu odvrácené strany Měsíce.[77]
  • 1. června – Sestava přistávacího modulu a návratové kapsle čínské kosmické sondy Čchang-e 6 úspěšně přistála v impaktním měsíčním kráteru Apollo Basin poté, co se 30. května oddělila od základního modulu, který zůstal na oběžné dráze Měsíce.[78][79]
  • 3. června – Návratová kapsle sondy Čchang-e 6, naplněná v předchozích dvou dnech vzorky z měsíčního povrchu, odstartovala z provizorní startovní rampy tvořené přistávacím modulem. Kapsle se o 3 dny později přiblížila a připojila k základnímu modulu obíhajícímu po oběžné dráze Měsíce.[80]
  • 25. června – Na Zemi se vrátilo přistávací pouzdro s 1935 gramy vzorků z povrchu odvrácené strany Měsíce. Po pětidenním letu z měsíční oběžné dráhy dopadlo na padáku v čínské provincii Vnitřní Mongolsko. Úspěšně tak skončila mise Čchang-e 6 zahájená startem 6. května 2024.[81]
  • 17. července – NASA oznámila, že kvůli zpoždění termínů a minulému i hrozícímu budoucímu zvyšování nákladů ukončí vývoj měsíčního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Jeho účelem mělo být vyhledávání ledu a dalších potenciálních zdrojů na povrchu Měsíce, ale NASA je schopna téhož dosáhnout i jinými projekty svého měsíčního programu.[82]
  • 6. srpna – Čínská firma SSST vypustila první sadu 18 satelitů své nové komunikační megakonstelace Čchien-fan (Tisíc plachet). Plánovaných více než 14 tisíc satelitů pro globální širokopásmový přístup k internetu – z toho 648 do konce roku 2025 – je jen jedním ze dvou čínských pokusů o konkurenci pro americkou síť Starlink. Po několika hodinách se ukázalo, že po uvedení satelitů na oběžnou dráhu explodoval druhý stupeň nosiče Čchang-čeng 6A a vytvořil shluk několika stovek kusů kosmického odpadu.[83] Také druhá síť Kuo-wang plánuje brzy vypustit první satelity ze 13 tisíc.[84]
  • 8. srpna – NASA vypnutím vysílače ukončila provoz sondy NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer), která se více než 10 let zaměřovala na hledání asteroidů a komet, včetně těch, které by mohly představovat hrozbu pro Zemi. Sonda bez vlastního pohonného systému se nemohla udržet na postupně se snižující oběžné dráze. NEOWISE koncem roku 2024 bezpečně shoří v atmosféře Země.[85]

Rakety

  • 8. ledna – Po bezmála pěti leté odkladů z Floridy poprvé odstartovala nosná raketa Vulcan s 2. stupněm Centaur. Od roku 2014 ji vyvíjela americká společnost United Launch Alliance (ULA) ve spolupráci s vládou USA jako náhradu za dosluhující nosiče Atlas V a Delta IV. Prvním nákladem byl lunární modul Peregrine,[67] do budoucna bude raketa vynášet také nákladní raketoplány Dream Chaser společnosti Sierra Space.[86]
  • 11. ledna – Čínská společnost Orienspace poprvé úspěšně vypustila svůj nosič Gravity-1 z mobilní námořní plošiny umístěné ve Žlutém moři. Kromě startu z upravené námořní lodi byla dalším prvenstvím rakety skutečnost, že Gravity-1 se stala celosvětově nejsilnější raketou na tuhá paliva. Současně se zařadila na čelo seznamu nejsilnějších čínských soukromých nosičů.[87]
  • 17. února – Celkem druhý, ale první úspěšný start z kosmodromu Tanegašima absolvovala nová nosná raketa H3.[88] Zatímco napoprvé během startu selhala a zanikla i s družicí ALOS-3, určené pro kartografické práce a monitorování přírodních katastrof,[89] druhý exemplář vynesl na oběžnou dráhu dva minisatelity a hmotnostní maketu nákladu.[90][91] V budoucnu má H3 vynášet nákladní kosmické lodi HTV-X.
  • 14. března – Společnost SpaceX provedla třetí testovací let sestavy kosmické lodi Starship a nosné rakety Super Heavy. Obě součásti splnily většinu cílů mise, přestože nosič se rozpadl při pokusu o přistání na mořskou hladinu a kosmická loď po necelých 50 minutách letu během vstupu do atmosféry.[92]
  • 9. dubna – Z Floridy ke svému vůbec poslednímu letu odstartovala nosná raketa Delta IV společnosti United Launch Alliance. Při velké části svých startů vynesla vojenské satelity pro Vesmírné síly USA a Národní průzkumný úřad (NRO), včetně satelitů navigačního systému GPS. Mezi lety 2002 a 2024 odstartovala celkem 45krát. Letem ale skončila i 64 let dlouhá éra raket Delta s celkem 389 starty od roku 1960.[93]
  • 6. června – SpaceX provedla hodinový 4. testovací let sestavy své rakety Super Heavy s kosmickou lodí Starship. Obě součásti i přes dílčí problémy splnily, co se od nich očekávalo – řízeně přistály na mořské hladině, Starship navíc úspěšně proletěla z vesmíru zpět atmosférou.[94]
  • 9. července – Z Guyanského kosmického centra poprvé vzlétla Ariane 6, nová raketa evropské agentury ESA. Verze A62 (se dvěma bočními posilovači) vynesla 9 cubesatů a několik experimentů na 2. stupni nosiče a dvě experimentální návratová pouzdra. Druhý stupeň ani návratová pouzdra se ale vlivem poruchy nepodařilo nasměrovat k návratu do atmosféry.[95]
  • 12. července – Při startu s jednou ze sad satelitů datové sítě Starlink selhal 2. stupeň nosné rakety Falcon 9, což vyvolalo vyšetřování Federálního úřadu pro letectví (FAA) ohledně bezpečnosti nosiče a pozastavení jeho letů. V ohrožení se tak ocitly nejbližší termíny startů k Mezinárodní vesmírné stanici – nákladní lodi Cygnus NG-21 (na začátku srpna) a mise SpaceX Crew-9 s posádkou pro nadcházející půlroční Expedici 72 na ISS (v polovině srpna).[96]
  • 25. července – FAA po obsáhlém prověření došel k závěru, že anomálie při letu rakety Falcon 9 provedeném 11. července neměla žádné bezpečnostní dopady na veřejnost, a přistoupil na návrh SpaceX, aby zbytek vyšetřování probíhal během provozu nosičů Falcon 9.[97] SpaceX na opětovné povolení letů reagovala první startem 26. července, jen několik hodin po vydání rozhodnutí FAA.[98]

Odkazy

Reference

  1. ↑ GARCIA, Mark. Crew Keeps Up Pace With Space Biology, Life Support Duties. blogs.nasa.gov [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com [online]. 2024-01-12 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com [online]. 2024-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ JONES, Andrew. Chinese astronauts check out newly delivered space station supplies (video). Space.com [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Chinese Space Station na platformě X. X.com [online]. 2024-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ NASA, Partners to Welcome Private Crew Aboard Space Station - NASA [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ NASA, Partners to Welcome Private Crew Aboard Space Station - NASA [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GARCIA, Author Mark. Ax-3 Docks to Station Aboard Dragon Spacecraft. blogs.nasa.gov [online]. NASA, 2024-01-20 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ JONES, Andrew. China's Tianzhou 6 cargo spacecraft burns up in Earth's atmosphere. Space.com [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ NASA Commercial Resupply Mission NG-20. Northrop Grumman [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ GRAF, Abby. NASA Astronauts Capture Cygnus with Robotic Arm. blogs.nasa.gov [online]. 2024-02-01 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Michal Václavík na platformě X. X.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ GARCIA, Mark. Ax-3 Astronauts Close Dragon Hatch Before Undocking. blogs.nasa.gov [online]. 2024-02-07 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Third NASA Enabled Private Flight to Space Station Completes Safely - NASA [online]. 2024-02-09 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-24» отчалил от МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-02-13 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ Michal Václavík na platformě X. X.com [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ К МКС отправился грузовой корабль «Прогресс МС-26». roscosmos.ru [online]. Roskomos, 2024-02-15 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-26» причалил к МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-02-17 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (rusky) 
  19. ↑ NASA Honors Life of Former Administrator, Astronaut Richard Truly - NASA [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Kosmonauti Tchang Chung-po a Ťiang Sin-lin provedli výstup do volného kosmického prostoru z paluby čínské kosmické stanice.... X.com [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  21. ↑ SpaceX Crew-8 docking. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  22. ↑ NASA. NASA's 2024 Astronaut Graduation. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  23. ↑ Astronaut Candidate. USAJOBS [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ NASA Welcomes Crew-7’s Return to Earth After Safely Splashing Down – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-12 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ NASA Welcomes Crew-7’s Return to Earth After Safely Splashing Down – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-12 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ LEWIS, Russel. NASA astronaut Tom Stafford, famed for U.S.-Soviet orbital handshake, has died at 93 [online]. 2024-03-18 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ NASA Science, Hardware Aboard SpaceX’s 30th Resupply Launch to Station - NASA [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ GRAF, Abby. Dragon Spacecraft Docks to Station With New Science, Supplies. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-23 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ GRAF, Abby. Soyuz MS-25 Launch Scrubbed. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-21 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ GRAF, Abby. Crewed Soyuz Spacecraft Launches to Station. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-23 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ GRAF, Abby. Soyuz Spacecraft Docks to Station With Three Crew Members Aboard. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-25 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Soyuz Lands Returning O'Hara, Two Crewmates Back to Earth. blogs.nasa.gov [online]. 2024-04-06 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Биография космонавта, дважды Героя Советского Союза Владимира Аксенова. TASS [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (rusky) 
  34. ↑ Cosmonaut Muhammed Faris, first Syrian in space, dies at 72. collectSPACE.com [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Complete Spacewalk to Install Hardware, Science. blogs.nasa.gov [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ JONES, Andrew. China launches 3 astronauts to Tiangong space station on Shenzhou 18 mission (video). Space.com [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ GARCIA, Mark. Dragon Spacecraft Splashes Down Completing Resupply Mission. blogs.nasa.gov [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ GARCIA, Mark. Dragon Moves to New Port, Makes Way for Starliner. blogs.nasa.gov [online]. 2024-05-02 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ MCDOWELL, Jonathan. The Progress MS-25 cargo ship undocked from the ISS Poisk module at 0839 UTC May 28, fired its engine for the deorbit burn at 1148 UTC, with debris crashing in the South Pacific at 1229 UTC.. X.com [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  40. ↑ Shenzhou-18 crew members complete first spacewalk. english.spacechina.com [online]. China Aerospace and Technology Corporation, 2024-05-28 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  41. ↑ Роскосмос объявляет победителей четвертого открытого отбора в отряд космонавтов. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-05-28 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  42. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-27» стартовал к МКС. roscosmos.ru [online]. Roscosmos, 2024-05-30 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  43. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-27» прибыл на МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-06-01 [cit. 2024-06-01]. Dostupné online. 
  44. ↑ GARCIA, Author Mark. Spacewalk Preps Continue as Cosmonaut Reaches Milestone. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Liftoff! NASA’s Boeing Crew Flight Test Heads to Space Station – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ FOUST, Jeff. Starliner docks with International Space Station on crewed test flight [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ William Anders, Apollo 8 astronaut known for Earthrise photo, dies in plane crash. The Guardian [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. 
  48. ↑ 我国载人航天工程第四批预备航天员选拔工作顺利完成_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  49. ↑ На военном кладбище в Мытищах прошло прощание с командиром "Союза-23". TASS [online]. 2024-06-14 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (rusky) 
  50. ↑ GRAF, Abby. Spacewalk Postponed Due to Spacesuit Discomfort Issue. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ PRIMA, F. T. V. EXKLUZIVNĚ: Česko bude mít druhého astronauta. Kdo se vydá v Remkových stopách a poletí do vesmíru?. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  52. ↑ GARCIA, Mark. Spacewalk Cancelled Due to Spacesuit Cooling Unit Water Leak. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-24 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ HOWELL, Elizabeth. ISS astronauts take shelter in Boeing Starliner and other return spacecraft after June 26 satellite breakup. Space.com [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Kosmonauti Jie Kuang-fu a Li Cchung uskutečnili výstup do volného kosmického prostoru z paluby čínské kosmické stanice.. X.com [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 
  55. ↑ JONES, Andrew. Chinese astronauts install space-junk shielding on Tiangong space station (video). Space.com [online]. 2024-07-05 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ NASA Remembers Retired Astronaut, US Air Force Pilot Joe Engle - NASA [online]. [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ MCDOWELL, Jonathan. The Cygnus NG-20 cargo ship was unberthed from the Unity module at 0800 UTC Jul 12 and released into orbit at 1101 UTC. X.com [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. 
  58. ↑ Technical details for satellite CYGNUS NG-20. N2YO.com - Real Time Satellite Tracking and Predictions [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  59. ↑ HOWELL, Elizabeth. NASA delays ISS spacewalks indefinitely to investigate spacesuit coolant leak. Space.com [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ NASA’s Northrop Grumman 21st Cargo Mission: Cygnus Launches at 11:02 a.m. EDT – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Northrop Grumman. Our 21st #Cygnus spacecraft will be named the S.S. Francis R. “Dick” Scobee, after the commander of the 1986 Challenger.. X.com [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-é7-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ GRAF, Abby. Cygnus Spacecraft Installed to Space Station; Cargo Ops Underway. blogs.nasa.gov [online]. 2024-08-06 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Canadian Space Agency. In a few days, Canadarm2 is scheduled to capture the Cygnus cargo ship for the NG-21 resupply mission to the International Space Station, marking a personal record: its 50th cosmic catch!. X.com [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  64. ↑ HOWELL, Elizabeth. Canadarm2 was not designed to catch spacecraft at the ISS. Now it's about to grab its 50th. Space.com [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Astronaut Jon McBride, early NASA space shuttle pilot, dies at 80. collectSPACE.com [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  66. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-26» отчалил от МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-08-13 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. 
  67. ↑ a b ČERNÝ, Jiří. Raketa Vulcan s lunárním landerem Peregrine úspěšně odstartovala a míří k Měsíci. VTM.cz [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  68. ↑ Moon Manifest | Astrobotic Technology. Astrobotic [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ MCCREA, Aaron. Vulcan successfully launches Peregrine lunar lander on inaugural flight [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ V atmosféře po neúspěšném pokusu o přistání na Měsíci shořel modul Peregrine. ČeskéNoviny.cz [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  71. ↑ Startseite. www.mpe.mpg.de [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. (německy) 
  72. ↑ JONES, Andrew. China launches “lobster eye” Einstein Probe to unveil mysteries of X-ray universe [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ ŠÁRA, Filip. Mise vrtulníčku na Marsu skončila [online]. [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 
  74. ↑ Dušan Majer. ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start XRISM a SLIM. Kosmonautix.cz [online]. 2023-09-07 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  75. ↑ SHARP, John. SpaceX launches Intuitive Machines IM-1 mission from Florida [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ ŠÁRA, Filip. První soukromé přistání na Měsíci. Odysseus už z lunárního povrchu vysílá data [online]. 2024-02-22 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  77. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  78. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  79. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  80. ↑ 新华全媒＋丨嫦娥六号完成月球轨道交会对接与在轨样品转移-新华网. www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  81. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  82. ↑ NASA Ends VIPER Project, Continues Moon Exploration - NASA [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Po úterním startu nosné rakety CZ-6A a vypuštění 18 družic Qianfan Jigui (Čchien-fan Ťi-kuej) telekomunikační sítě G60 došlo k explozi horního stupně.. X.com [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-12]. [Ciao Ivano! Ti scrivo poco tardi che io ho sperato. Ma noi avevamo a casa la nostra Tereza con il suo marito e Mila, la nostra nipote. La picolla ha preso tutto il tempo di me e Hana per dieci giorni… 😊 Com’é la tua idea di nostra communcazione in italino? (Grazie mille per questa oferta!) Penso che questa possibilitá di usare WhatsApp é molto brava per me perche io abitualmente capisco bene il contenuto delle frasi simplici ma scrivere le risposte mi prende molto tempo a questo mi fa lo stress... Ho paura che tu passerai molto tempo di aspettare per le mie risposte… PS: Io so che scrivo delle parole con cattive lettere á, é ed í. Ma per me é molto difficile scrivere à, è ed ì alla mia tastiera! 😊 Dostupné online]. 
  84. ↑ JONES, Andrew. China launches first satellites for Thousand Sails megaconstellation [online]. 2024-08-06 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ WALL, Mike. NASA shuts down NEOWISE asteroid hunter after almost 15 years in space. Space.com [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ BERGIN, Chris. Cargo Dream Chaser solidifies ULA deal by securing six Vulcan Centaur flights [online]. 2019-08-14 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ JONES, Andrew. Orienspace breaks Chinese commercial launch records with Gravity-1 solid rocket [online]. 2024-01-11 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ 日本放送協会. JAXA 主力ロケット「H3」2号機 2024年2月15日に打ち上げへ | NHK. NHKニュース [online]. 2023-12-27 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  89. ↑ BEIL, Adrian. Japan's maiden launch of H3 rocket fails during second stage flight [online]. 2023-03-06 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ H3 Launches its Second Successful Mission. GovExec Space Project [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ H3試験機2号機「リスク承知」の相乗り小型衛星を選定 キヤノン電子地球観測衛星を搭載へ（秋山文野） - エキスパート. Yahoo!ニュース [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (japonsky) 
  92. ↑ SpaceX. Starship's Third Flight Test [online]. SpaceX, 2024-03-14 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  93. ↑ PEARLMAN, Robert Z. 'Heavy' history: ULA launches final Delta rocket after 64 years (video, photos). Space.com [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ FOUST, Jeff. Starship survives reentry during fourth test flight [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ KARLÍK, Tomáš. Evropská raketa Ariane 6 dokončila první let. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  96. ↑ FOUST, Jeff. Starlink satellites lost on Falcon 9 upper stage failure [online]. 2024-07-12 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ DAVENPORT, Christian. So yeah, the FAA signed off on SpaceX’s return to flight after just a couple weeks.. X.com [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  98. ↑ SpaceX launches Falcon 9 return to flight mission from the Kennedy Space Center – Spaceflight Now [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=2024_v_kosmonautice&oldid=24162069“