Přeskočit na obsah

Parlamentní volby v Polsku 1989: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
nový volební článek
 
doplnění
Řádek 16: Řádek 16:
}}
}}


'''Parlamentní volby v Polsku v roce 1989''' byly uspořádány na základě politických dohod z dubna téhož roku, známých jako [[Polský kulatý stůl]], mezi vládnoucím polským komunistickým režimem a zástupci opozičního [[Solidarita (Polsko)|hnutí Solidarita]]. Volby se konaly ve dvou kolech 4. června a 18. června 1989. Obsazována byla jedna třetina [[Sejm|Sejmu]] (jedna třetina byla vyhrazena pro vládnoucí komunistickou stranu a další třetina pro její politické partnery z Vlastenecké fronty). Nově probíhaly volby také do všech 100 mandátů [[Senát Polska|obnoveného Senátu]]. O těchto volbách se proto někdy hovoří jako částečně svobodných.
'''Parlamentní volby v Polsku v roce 1989''' byly uspořádány na základě politických dohod z dubna téhož roku, známých jako [[Polský kulatý stůl]], mezi vládnoucím polským komunistickým režimem a zástupci opozičního [[Solidarita (Polsko)|hnutí Solidarita]]. Volby se konaly ve dvou kolech 4. června a 18. června 1989. Obsazována byla jedna třetina [[Sejm|Sejmu]] (35 %, 161 mandátů). Ze zbylých 65 % (299 mandátů) byla jedna třetina byla vyhrazena pro vládnoucí komunistickou stranu a její politické partnery z Vlastenecké fronty a zbylá třetina pak pro celonárodní kandidátku Vlastenecké fronty, aby byla i po volbách stále zajištěna převaha dosavadního režimu. Nově probíhaly volby také do všech 100 mandátů [[Senát Polska|obnoveného Senátu]]. O těchto volbách se proto někdy hovoří jako částečně svobodných.<ref name="ct24">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Červen 1989: Polští komunisté kalkulovali, až se přepočítali
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/cerven-1989-polsti-komuniste-kalkulovali-az-se-prepocitali-332731
| datum vydání = 2014-06-04
| datum přístupu = 2024-09-25
}}</ref><ref name="ct24-kulaty-stul">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Polský kulatý stůl - první diskuse komunistů s opozicí v socialistickém bloku
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/polsky-kulaty-stul-prvni-diskuse-komunistu-s-opozici-v-socialistickem-bloku-170965
| datum vydání = 2009-02-06
| datum přístupu = 2024-09-25
}}</ref> Jednalo se o první volby s faktickou účastí opozice ve [[Východní blok|Východním bloku]].<ref name="ct24-kulaty-stul"/><ref name="irozhlas">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Novák
| jméno = Pavel
| titul = Přesně před 30 lety šli Poláci hlasovat v polosvobodných volbách. Země se ocitla na prahu změn
| periodikum = iRozhlas
| vydavatel = Český rozhlas
| url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/od-komunismu-k-solidarite-7953962/2
| datum vydání = 2019-06-04
| datum přístupu = 2024-09-25
}}</ref>


Volby skončily drtivým vítězstvím Solidarity, která získala všechny uvolněné mandáty v Sejmu a 99 % všech mandátů v Senátu.<ref name="ct24"/><ref name="ct24-kulaty-stul"/><ref name="1reflex"/><ref name="irozhlas"/> Na základě předchozích [[Polský kulatý stůl|dubnových dohod]] byl do obnoveného [[Prezident Polska|úřadu prezidenta]] (se zkráceným mandátem) nově zvoleným parlamentem [[Prezidentské volby v Polsku 1989|19. července 1989 zvolen]], s většinou jediného hlasu, [[Wojciech Jaruzelski]], dosavadní komunistický generál, první tajemník vládnoucí [[Polská sjednocená dělnická strana|PSDS]] a předseda státní rady (fakticky hlava státu).<ref name="ct24"/><ref name="ct24-kulaty-stul"/><ref name="irozhlas"/> Jaruzelski následně předsedou vlády jmenoval komunistického politika generála [[Czesław Kiszczak|Czesława Kiszczaka]], do jehož vlády zástupci Solidarity nevstoupili. Po neúspěšném pokusu o vytvoření vlády a jeho rezignaci prezident jmenoval premiérem zástupce opoziční Solidarity [[Tadeusz Mazowiecki|Tadeusze Mazowieckého]], který se stal prvním nekomunistickým premiérem ve Východním bloku. V jeho vládě tvořili polovinu zástupci Solidarity a polovinu zastupci komunistického režimu, kteří obsadili všechny silové rezorty (včetně samotného Kiszczaka).<ref name="ct24-kulaty-stul"/><ref name="1reflex"/>
Volby skončily drtivým vítězstvím Solidarity, která získala všechny uvolněné mandáty v Sejmu a 99 % všech mandátů v Senátu.

Mazowieckého vláda započala hospodářské reformy. V listopadu následujícího roku se konaly [[Prezidentské volby v Polsku 1990|přímé prezidentské volby]], ve kterých vyhrál kandidát Solidarity [[Lech Wałęsa]].<ref name="ct24-kulaty-stul"/><ref name="1reflex"/> Plně svobodné parlamentní volby se [[Parlamentní volby v Polsku 1991|konaly v říjnu 1991]].


== Výsledky ==
== Výsledky ==

V prvním kole voleb, které se konalo 4. června byla volební účast 62,7%. V druhém kole, které proběhlo 18. června pak byla účast pouze 25%.<ref name="irozhlas"/>


=== Sejm ===
=== Sejm ===


Ve dvoukolových volbách do Sejmu bylo metodou [[Blokové hlasování|blokového hlasování]] obsazováno 161 mandátů ve vícemandátových obvodech (2 až 5 mandátů na obvod). Kandidáti opoziční Solidarity získali všech 161 mandátů.
Ve dvoukolových volbách do Sejmu bylo metodou [[Blokové hlasování|blokového hlasování]] obsazováno 161 mandátů ve vícemandátových obvodech (2 až 5 mandátů na obvod). Kandidáti opoziční Solidarity získali všech 161 soutěžených mandátů (160 již v prvním kole a zbylý mandát v kole druhém). Při hlasování o mandátech, které byly vyhrazeny pro kandidáty Vlastenecké fronty, pak mnoho voličů vybíralo ty zástupce vládnoucího režimu, kteří souhlasili s reformami.<ref name="1reflex">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Stonišová
| jméno = Tereza
| titul = Polsko slaví pád komunismu. Před 30 lety ovládla volby Wałęsova Solidarita
| periodikum = Reflex
| vydavatel = CZECH NEWS CENTER
| url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/95631/polsko-slavi-pad-komunismu-pred-30-lety-ovladla-volby-walesova-solidarita.html
| datum vydání = 2019-06-04
| datum přístupu = 2024-09-25
}}</ref>


{| class="wikitable" style="text-align:right; font-size:90%"
{| class="wikitable" style="text-align:right; font-size:90%"
Řádek 72: Řádek 112:
=== Senát ===
=== Senát ===


Ve dvoukolových senátních volbách se soupeřilo o 100 mandátů, metodou [[Blokové hlasování|blokového hlasování]]. Kandidáti opoziční Solidarity zvítězili ve všech volebních obvodech, kromě [[Piła|Piłského vojvodství]], kde uspěl nestranický kandidát Vlastenecké fronty.
Ve dvoukolových senátních volbách se soupeřilo o 100 mandátů, volených metodou [[Blokové hlasování|blokového hlasování]] ve dvoumandátových volebních obvodech, kterými byly tehdejší vojvodství. Kandidáti opoziční Solidarity zvítězili ve všech volebních obvodech, kromě [[Piła|Piłského vojvodství]], kde uspěl nezávislý kandidát Vlastenecké fronty.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.senat.cz/doc2html/1949693655/index.html
| titul = Historie a současnost polského Senátu
| příjmení = Kysela
| jméno = Jan
| vydavatel = [[Senát Parlamentu České republiky]]
| datum vydání =
| daum přístupu = 2024-09-25
}}</ref>


{| class="wikitable" style="text-align:right; font-size:90%"
{| class="wikitable" style="text-align:right; font-size:90%"
| colspan="8" align="center" |[[Soubor:Poland_Senate_1989.svg|350x350pixelů|Senát podle stran]]
| colspan="11" align="center" |[[Soubor:Poland_Senate_1989.svg|350x350pixelů|Senát podle stran]]
|-
|-
! colspan="4" |Subjekt
! rowspan="2" colspan="4" |Subjekt
! colspan="3" | 1. kolo
⚫
!Hlasy
! colspan="3" | 2. kolo
⚫
!%
! rowspan="2" |+/–
⚫
!Mandáty
|-
!+/–
⚫
!Hlasy
⚫
!%
⚫
!Mandáty
!Hlasy
!%
!Mandáty
|-
|-
| rowspan="1" bgcolor="#F68F2D" |
| rowspan="1" bgcolor="#F68F2D" |
Řádek 87: Řádek 141:
|{{formatnum:20755312}}
|{{formatnum:20755312}}
|71,28
|71,28
|99
|92
|{{formatnum:959927}}
|61,19
|7
| 99
| 99
|-
|-
Řádek 94: Řádek 151:
|{{formatnum:8364055}}
|{{formatnum:8364055}}
|28,72
|28,72
|0
|{{formatnum:608946}}
|38,81
|1
|1
| 1
| 1
Řádek 100: Řádek 160:
|'''{{formatnum:29119367}}'''
|'''{{formatnum:29119367}}'''
|'''100'''
|'''100'''
|'''92'''
|'''{{formatnum:1568873}}'''
|'''100'''
|'''8'''
|'''100'''
|'''100'''
| {{N/A}}
|-
|-
|}
|}

Verze z 25. 9. 2024, 22:30

ikona
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.
Parlamentní volby v Polsku 1989
výsledek dle volebních obvodů
výsledek dle volebních obvodů
StátPolskoPolsko Polsko
Druh volebparlamentní
Volební termín4. června 1989 (první kolo)
18. června 1989 (druhé kolo)
Předchozí volby1985
Následující volby1991
Volební účast62,7 % (první kolo)
25 % (druhé kolo)
Předsesa vlády
Před volbamiMieczysław Rakowski (PSDS)
Po volbáchCzesław Kiszczak (PSDS)
vláda Czesława Kiszczaka
Tadeusz Mazowiecki (Solidarita)
vláda Tadeusze Mazowieckého

Parlamentní volby v Polsku v roce 1989 byly uspořádány na základě politických dohod z dubna téhož roku, známých jako Polský kulatý stůl, mezi vládnoucím polským komunistickým režimem a zástupci opozičního hnutí Solidarita. Volby se konaly ve dvou kolech 4. června a 18. června 1989. Obsazována byla jedna třetina Sejmu (35 %, 161 mandátů). Ze zbylých 65 % (299 mandátů) byla jedna třetina byla vyhrazena pro vládnoucí komunistickou stranu a její politické partnery z Vlastenecké fronty a zbylá třetina pak pro celonárodní kandidátku Vlastenecké fronty, aby byla i po volbách stále zajištěna převaha dosavadního režimu. Nově probíhaly volby také do všech 100 mandátů obnoveného Senátu. O těchto volbách se proto někdy hovoří jako částečně svobodných.[1][2] Jednalo se o první volby s faktickou účastí opozice ve Východním bloku.[2][3]

Volby skončily drtivým vítězstvím Solidarity, která získala všechny uvolněné mandáty v Sejmu a 99 % všech mandátů v Senátu.[1][2][4][3] Na základě předchozích dubnových dohod byl do obnoveného úřadu prezidenta (se zkráceným mandátem) nově zvoleným parlamentem 19. července 1989 zvolen, s většinou jediného hlasu, Wojciech Jaruzelski, dosavadní komunistický generál, první tajemník vládnoucí PSDS a předseda státní rady (fakticky hlava státu).[1][2][3] Jaruzelski následně předsedou vlády jmenoval komunistického politika generála Czesława Kiszczaka, do jehož vlády zástupci Solidarity nevstoupili. Po neúspěšném pokusu o vytvoření vlády a jeho rezignaci prezident jmenoval premiérem zástupce opoziční Solidarity Tadeusze Mazowieckého, který se stal prvním nekomunistickým premiérem ve Východním bloku. V jeho vládě tvořili polovinu zástupci Solidarity a polovinu zastupci komunistického režimu, kteří obsadili všechny silové rezorty (včetně samotného Kiszczaka).[2][4]

Mazowieckého vláda započala hospodářské reformy. V listopadu následujícího roku se konaly přímé prezidentské volby, ve kterých vyhrál kandidát Solidarity Lech Wałęsa.[2][4] Plně svobodné parlamentní volby se konaly v říjnu 1991.

Výsledky

V prvním kole voleb, které se konalo 4. června byla volební účast 62,7%. V druhém kole, které proběhlo 18. června pak byla účast pouze 25%.[3]

Sejm

Ve dvoukolových volbách do Sejmu bylo metodou blokového hlasování obsazováno 161 mandátů ve vícemandátových obvodech (2 až 5 mandátů na obvod). Kandidáti opoziční Solidarity získali všech 161 soutěžených mandátů (160 již v prvním kole a zbylý mandát v kole druhém). Při hlasování o mandátech, které byly vyhrazeny pro kandidáty Vlastenecké fronty, pak mnoho voličů vybíralo ty zástupce vládnoucího režimu, kteří souhlasili s reformami.[4]

Strana (koalice) Hlasy % Mandáty +/–
Vlastenecká fronta národní obnovy nesoutěžené mandáty — — 299 —
Vlastenecká fronta národní obnovy soutěžené mandáty 6 591 014 28,71 0 -161
Solidarita Nestraníci 16 369 237 71,29 161 nová
Celkem 21 596 674 100 460 —

Senát

Ve dvoukolových senátních volbách se soupeřilo o 100 mandátů, volených metodou blokového hlasování ve dvoumandátových volebních obvodech, kterými byly tehdejší vojvodství. Kandidáti opoziční Solidarity zvítězili ve všech volebních obvodech, kromě Piłského vojvodství, kde uspěl nezávislý kandidát Vlastenecké fronty.[5]

Senát podle stran
Subjekt 1. kolo 2. kolo +/–
Hlasy % Mandáty Hlasy % Mandáty
Solidarita 20 755 312 71,28 92 959 927 61,19 7 99
Vlastenecká fronta národní obnovy 8 364 055 28,72 0 608 946 38,81 1 1
Celkem 29 119 367 100 92 1 568 873 100 8 100

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1989 Polish parliamentary election na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Červen 1989: Polští komunisté kalkulovali, až se přepočítali. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-06-04 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Polský kulatý stůl - první diskuse komunistů s opozicí v socialistickém bloku. ČT24 [online]. Česká televize, 2009-02-06 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d NOVÁK, Pavel. Přesně před 30 lety šli Poláci hlasovat v polosvobodných volbách. Země se ocitla na prahu změn. iRozhlas [online]. Český rozhlas, 2019-06-04 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d STONIŠOVÁ, Tereza. Polsko slaví pád komunismu. Před 30 lety ovládla volby Wałęsova Solidarita. Reflex [online]. CZECH NEWS CENTER, 2019-06-04 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ KYSELA, Jan. Historie a současnost polského Senátu [online]. Senát Parlamentu České republiky. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Volby v Polsku Polsko
Parlamentní
Prezidentské
Evropský parlament
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Parlamentní_volby_v_Polsku_1989&oldid=24267012“