Nebory: Porovnání verzí
Fixed typo značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
→Dějiny: rok vystavění školy (Zwrot, 1979) |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
== Dějiny == |
== Dějiny == |
||
Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, [[Skrbenští z Hříště]] a [[Beessové z Chrostiny]]. Stával zde [[mlýn]]. V roce [[1645]] se v Neborech připomíná farní kostel. |
Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, [[Skrbenští z Hříště]] a [[Beessové z Chrostiny]]. Stával zde [[mlýn]]. V roce [[1645]] se v Neborech připomíná farní kostel. Roku [[1832]] zde byla vystavěna [[luteránství|luterská]] škola; v roce [[1845]] ji navštěvovalo 204 žáků. V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.<ref>{{Citace monografie|jméno=Stanisław|příjmení=Zahradník|odkaz na autora=Stanisław Zahradník|titul=Nástin dějin Těšínska|místo=Ostrava - Praha|rok=1992|vydavatel=Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze|stránky=234}}</ref> |
||
=== Fojtové vesnice === |
=== Fojtové vesnice === |
||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
* Josef Turoň (1960-1971) |
* Josef Turoň (1960-1971) |
||
* Jan Václavek (1971-1979[?]) |
* Jan Václavek (1971-1979[?]) |
||
== Významní rodáci == |
== Významní rodáci == |
Verze z 29. 6. 2016, 09:06
Šablona:Infobox - sídlo Nebory (polsky Niebory, německy Niebory) jsou katastrálním územím[1] a městskou částí[2] města Třinec, k němuž byly Nebory přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje osadní výbor, který je nejstarším osadním výborem na území města Třince.
Dějiny
Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, Skrbenští z Hříště a Beessové z Chrostiny. Stával zde mlýn. V roce 1645 se v Neborech připomíná farní kostel. Roku 1832 zde byla vystavěna luterská škola; v roce 1845 ji navštěvovalo 204 žáků. V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.[3]
Fojtové vesnice
- Jiří Buzek —1718—
Starostové obce
- Ondřej Roman (?-1923)
- Pavel Bobek (1923-?)
- Josef Franek (?-?)
- Johann Schwarz (?-?)
Předsedové Místního národního výboru
- Pavel Ferfecki (1945-1946)
- František Macura (1946-1948)
- Pavel Ferfecki (1948-1950)
- Jan Cymorek (1950-1960)
- Josef Turoň (1960-1971)
- Jan Václavek (1971-1979[?])
Významní rodáci
- Josef Stonawski, pozdější majitel statku Třebovice, otec Marie Stona
- Paweł Oszelda, lékař a revolucionář
- Karol Pawlica, polský diplomat a voják
Demografie
Počet obyvatel
- Kolem roku 1804 - 350 obyvatel
- Kolem roku 1845 - 778 obyvatel
- Roku 1961 - 1 501 obyvatel
- Roku 1970 - 1 499 obyvatel
Polská menšina
V Neborech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO).
Církve
V Neborech stojí modlitebna Slezské církve evangelické a. v. (posvěcena r. 2001), při níž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov (založený r. 1859) s kapličkou, který provozuje město Třinec. Slezská diakonie provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) resocializační zařízení vyššího typu.
V letech 1919–1952 se v obci scházel sbor Církve adventistů s. d.; ve 20. století zde existoval rovněž letniční sbor (v letech 1951–1963 byl přechodně součástí Církve bratrské).
Sport
V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory a Sbor dobrovolných hasičů. Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou Hockey Club Nebory.[1] Oficiálně byl klub založen roku 2003.
Zajímavosti
Roku 1906 byl v Neborech založen sbor dobrovolných hasičů, který dosud vyvíjí svou činnost.
V Neborech se vyskytuje vzácný nerost stroncianit.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Kód katastrálního území Nebory je 701793.
- ↑ Městská část nese číslo XIV.
- ↑ ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 234.