Přeskočit na obsah

Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev
Narození19. prosince 1898
Staraja Russa
Úmrtí9. května 1972 (ve věku 73 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Povolánípolitik a voják
OceněníŘád rudého praporu
jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády
medaile Za vítězství nad Japonskem
medaile Za obranu Moskvy
medaile Za vítězství nad Německem
… více na Wikidatech
Funkceposlanec Nejvyššího sovětu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev (rusky Николай Дмитриевич Яковлев) (31. prosince 1898 Staraja Russa, Novgorodská oblast – 9. května 1972 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál dělostřelectva. Během druhé světové války stál v čele Hlavní dělostřelecké správy lidového komisariátu obrany.

Syn dělníka. V Rudé armádě sloužil od roku 1918, bojoval v občanské válce. Sloužil u dělostřelectva, postupoval od velitele baterie až k veliteli dělostřelectva vojenského okruhu. Zúčastnil se pochodu Rudé armády na západní Ukrajinu i sovětsko - finské války.

21. června 1941 přijel do Moskvy, aby se následující den ujal funkce náčelníka Hlavní dělostřelecké správy (GAU) místo maršála Kulika, novou funkci tak přebíral v zmatcích prvních dnů války. Jako náčelník GAU zodpovídal za zabezpečení bojující armády výzbrojí a střelivem, od přebrání produkce od podniků zbrojního průmyslu, až po výdej střeliva frontovým jednotkám. Dozíral také na zkoušky nových zbraní a jejich zavádění do výroby. Do září 1941 podléhal přímo lidovému komisaři (tj. J.V.Stalinovi), poté veliteli dělostřelectva N.N.Voronovovi. Na svém postu se udržel po celou válku. v letech 1943 – 1945 občas vyjížděl na frontu jako představitel Hlavního stanu.

Po válce nadále sloužil na ministerstvu obrany, od roku 1948 jako náměstek pro vyzbrojování. V prosinci 1951 byl odvolán z funkcí, v lednu 1952 byl zatčen. Po Stalinově smrti byl propuštěn, dostal zpět hodnost a funkci 1. zástupce velitele vojsk protivzdušné obrany (PVO).

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]
  • 1920 – absolvoval 2. Petrohradské dělostřelecké kurzy
  • 1924 – absolvoval akademické kurzy zdokonalování velitelského sboru

Vojenská kariéra

[editovat | editovat zdroj]
  • od ledna 1917 v ruské armádě
  • od 1918 v Rudé armádě
  • 1918 – 1937 – v dělostřeleckých útvarech
  • březen – červen 1937 – na stáži v Československu
  • léto 1937 – únor 1938 – náčelník dělostřelectva Běloruského vojenského okruhu
  • únor 1938 – prosinec 1938 – náčelník dělostřelectva Severokavkazského vojenského okruhu
  • prosinec 1938 – červen 1941 – náčelník dělostřelectva Kyjevského vojenského okruhu
  • 22. června 1941 – 1948 – náčelník Hlavní dělostřelecké správy (GAU)
  • 1946 – 1948 – současně 1. zástupce velitele dělostřelectva ozbrojených sil SSSR
  • listopad 1948 – prosinec 1951 – náměstek ministra obrany pro vyzbrojování
  • červen 1953 – 1960 – 1. zástupce velitele vojsk protivzdušné obrany (PVO)
  • od prosince 1960 člen skupiny generálních inspektorů


Řády a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]
  • od 1923 člen VKS(b)
  • poslanec Nejvyššího sovětu 2. volebního období

Об артиллерии и немного о себе.. 2. vyd. Moskva: Vysšaja škola, 1984. Dostupné online. (rusky) , (1.vydání: Vojenizdat, 1981)

česky: Než děla promluvila. Překlad Josef Niebauer. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1988. 176 s. (Paměti; sv. 91). 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]