Přeskočit na obsah

S’-čchuan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Provincie S’-čchuan
四川省 (Sìchuān shěng)
སི་ཁྲོན་ཞིང་ཆེན (Si khron zhing chen)
Přírodní rezervace Ťiou-čaj-kou v S’-čchuanu
Přírodní rezervace Ťiou-čaj-kou v S’-čchuanu
Geografie
Provincie S'čchuan (červeně) v Čínské lidové republice
Provincie S'čchuan (červeně) v Čínské lidové republice
Hlavní městoČcheng-tu
Statusprovincie
Souřadnice
Rozloha485 000 km²
Nejvyšší bodMiňa Gangkar (7 556 m n. m.)
Časové pásmoUTC+08:00
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel80 500 000 (2011)
Hustota zalidnění166 obyv./km²
HDP/obyv.4 046
Jazykčínština, tibetština (úřední), dále Yi, Hakka a další s'čchuanské dialekty
Národnostní složeníChanové, Tibeťané, Chuejové, Iové a další
Náboženstvíbuddhismus, islám (Chuejové)
Správa regionu
StátČínaČína Čína
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celky18 městských prefektur, 3 autonomní prefektury, 1 subprovinční město
Vznik1955
MěnaRMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-SC
Telefonní předvolba(+86)
Označení vozidel川 Chuān, 蜀 Shǔ
Oficiální webwww.sc.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S’-čchuan (česky tradičně Sečuán nebo Sečuánsko, čínsky 四川; pinyin: sìchuān; tibetsky སི་ཁྲོན་; wylie: Si khron; překlad: Čtyři řeky) je provincie v Čínské lidové republice.

Západní část dnešní provincie tvoří historické části Tibetu Kham a Amdo. Téměř shodná část území byla v době Čínské republiky považována za součást prefektury Si-kchang, ta ji ale nikdy fakticky neovládala, protože území bylo součástí Tibetského státu nebo bylo zcela nezávislé. Během Čínské občanské války mezi komunisty a nacionalisty vedly skrz provincii i cesty Dlouhého pochodu. Do roku 1997 bylo součástí provincie i město Čchung-čching, které je dnes samostatně městem pod ústřední správou na úrovni provincie.

V provincii S´čchuan bylo nalezeno mnoho druhů dinosaurů. Fosilie pravěkých obratlovců z této oblasti byly po staletí využívány v čínské tradiční medicíně a byly považovány za kosti legendárních draků.[1]

Provincie S’-čchuan hraničí s autonomní oblastí Tibet na západě, s provinciemi Čching-chaj na severozápadě, Kan-su na severu, Šen-si na severovýchodě, městem pod ústřední správou na úrovni provincie Čchung-čching na východě a dále provinciemi Kuej-čou na jihovýchodě a Jün-nan na jihu. Velká část provincie se nachází na Sečuánské pánvi. Pánev obklopují vysoká pohoří, zvláště na západě provincie, kde poté navazují na Tibetskou náhorní plošinu. Oblast je bohatá na zemětřesení, zemětřesení v roce 2008 je jedno z nejhorších v moderních dějinách Číny. Provincií protéká Dlouhá řeka, která zde přibírá mnoho svých přítoků – Ja-lung-ťiang, Min-ťiang, Tchuo-ťiang, Ťia-ling-ťiang a další. V provincii je víc než 1000 jezer. Přibližně polovinu rozlohy provincie zabírají autonomní prefektury – tibetské Kardze, tibeto-čchiangská Ngawa a iská Liang-šan. Tibetské Kardze patří k tibetské části zvané Kham zatímco Ngawa patří k tibetskému Amdo.

Kvůli své nepřístupnosti byl dříve S'čchuan hůře dosažitelný. Dnes skrz provincii vedou dálnice a železnice spojující ji se zbytkem Číny. Důležitá je i vodní doprava, splavných je přes 4000 km řek. V posledních letech se v hlavním městě Čcheng-tu zprovoznilo metro.

S'čchuan je silná zemědělská oblast, důležitými surovinami je rýže a obilí. Provincie je důležité středisko těžkého průmyslu, elektroniky a textilu. Také se zde vyrábí víno, které představuje až 20% celkové čínské výroby. HDP provincie za rok 2011 činilo 340 miliard USD, což je 2 545 USD na obyvatele.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Čínským obyvatelům provincie se říká 巴蜀人 (Pa-su) nebo Sečuáňané, jejichž národ je podskupina Chanů. Pa-su tvoří 95 % obyvatel, mluví jiným dialektem čínštiny a mají vlastní kulturu a zvyky. Dále žije v provincii 14 Čínou rozpoznaných národností, mezi ně patří Iové, Tibeťané, Čchiangové a Miaové, dohromady necelých 5 milionů obyvatel. Do roku 1997, kdy bylo součást provincie i město Čchung-čching byl S'čchuan nejlidnatější provincií ČLR.

Mapa rozšíření sečuánštiny

Většina obyvatel východní a střední části S'čchuanu a města Čchung-čching používá tzv. sečuánštinu (四川话, Sì-chuān-huà), kterou si osvojilo i mnoho jiných národností v oblasti jako druhý jazyk. Přestože je sečuánština klasifikována jako dialekt standardní čínštiny, liší se od ní po fonologické stránce, má rozdílnou slovní zásobu a dokonce i gramatiku. Sečuánština má sama o sobě několik dalších dialektů. Podle statistik mluví šečuánštinou až 120 milionů lidí, pokud by tedy byl klasifikován jako samostatný jazyk, byl by 10.nejpoužívanější jazyk na světě. Většina z místních národností má také vlastní jazyky. Nejrozšířenější jsou dialekty tibetštiny, jazyk národa a mnoho dalších.

火锅; chuo-kuo čili sečuánský „ohnivý kotlík“, půl velmi pálivý a půl bez chilli

Sečuánská kuchyně je v Číně i po světě velmi známá, především díky pikantnosti a ostrosti. Hodně se používá česnek a pepř sečuánský. Další nejpoužívanější ingredience jsou zázvor, badyán, chilli papričky a mnoho dalších výrazných chutí. V S'čchuanu také vynalezli mnoho omáček, které se postupně rozšířily do celé Číny. Ze S'čchuanu také pochází celosvětově známé kung-pao, mapo tofu, „ohnivý kotlík“ (火锅; chuo-kuo; Hot pot), kořeněné kuře Laziji (辣子鸡) a mnoho dalších.

V provincii je mnoho chráněných území a památek světového dědictví UNESCO.

  • V blízkosti města Čcheng-tu strávil dětství čínský básník Li Po
  • V hlavním městě se narodil známý spisovatel 20. století Li Jao-tchang známý jako Pa Ťin
  • V provincii se narodil komunistický politik Teng Siao-pching

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]
Členění provincie S’-čchuan
Mapa provincie # Název (čínsky) Sídelní městský obvod Počet obyvatel (2010)
český přepis znaky pchin-jin
Subprovinční město
9 Čcheng-tu 成都市 Chéngdū Shì Čching-jang 14 047 625
Městské prefektury
3 Mien-jang 绵阳市 Miányáng Shì Fu-čcheng 4 613 862
4 Kuang-jüan 广元市 Gǔangyúan Shì Li-čou 2 484 125
5 Nan-čchung 南充市 Nánchōng Shì Šun-čching 6 278 622
6 Pa-čung 巴中市 Bāzhōng Shì Pa-čou 3 283 771
7 Ta-čou 达州市 Dázhōu Shì Tchung-čchuan 5 468 092
8 Ja-an 雅安市 Yǎ'ān Shì Jü-čcheng 1 507 264
10 Te-jang 德阳市 Déyáng Shì Ťing-jang 3 615 759
11 Suej-ning 遂宁市 Sùiníng Shì Čchuan-šan 3 252 551
12 Kuang-an 广安市 Guǎng'ān Shì Kuang-an 3 205 476
13 Mej-šan 眉山市 Méishān Shì Tung-pcho 2 950 548
14 C’-jang 资阳市 Zīyáng Shì Jen-ťiang 3 665 064
15 Le-šan 乐山市 Lèshān Shì Š’-čung 3 235 756
16 Nej-ťiang 内江市 Nèijiāng Shì Š’-čung 3 702 847
17 C’-kung 自贡市 Zìgòng Shì C’-liou-ťing 2 678 898
18 I-pin 宜宾市 Yíbīn Shì Cchuej-pching 4 472 001
19 Lu-čou 泸州市 Lúzhōu Shì Ťiang-jang 4 218 426
21 Pchan-č’-chua 攀枝花市 Pānzhīhūa Shì Tung-čchü 1 214 121
Autonomní kraje
1 Kardze (tibetský) 甘孜藏族自治州
དཀར་མཛེས་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་
Gānzī Zàngzú Zìzhìzhōu okres Kchang-ting 1 091 872
2 Ngawa (tibetský a čchiangský) 阿坝藏族羌族自治州
རྔ་བ་བོད་རིགས་ཆ་བ༹ང་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་
Ābà Zàngzú Qiāngzú Zìzhìzhōu okres Barkam 898 713
20 Liang-šan (iský) 凉山彝族自治州 Liángshān Yízú Zìzhìzhōu městský okres Si-čchang 4 532 809

V tomto článku byly použity překlady textů z článků ཤོག་ངོས་ལོ་རྒྱུས། na tibetské Wikipedii a Sichuan na anglické Wikipedii.

  1. SOCHA, Vladimír. Dinosauři nejsou draci. OSEL.cz [online]. 2. dubna 2021. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]