brečet

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [brɛt͡ʃɛt]

dělení

[editovat]
  • bre-čet

varianty

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas brečím brečíš brečí brečíme brečíte brečí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
breč brečme brečte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné brečel brečela brečelo brečeli brečely brečela
trpné brečen brečena brečeno brečeni brečeny brečena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný breče brečíc brečíce

význam

[editovat]
  1. vydávat charakteristický zvuk podobný ve větší či menší míře protestu nespokojeného (lidského) mláděte, kojence, provázený často vyměšováním slz, nahlas plakat
  2. (expresivně) stěžovat si
    • Pak zas budou všichni brečet, jak je zasáhla krize.[1]

překlady

[editovat]
  1. slyšitelně plakat
  2. stěžovat si

    synonyma

    [editovat]
    1. vzlykat, štkát (hovorově) bulit, bulet, (expresivně, zhruběle) řvát, (knižně) lkát, (neutrálně) plakat
    2. stěžovat si, naříkat

    související

    [editovat]

    poznámky

    [editovat]